Čemu mě naučila analogová fotografie

"Ukaž! Jak tam vypadám?" - "Promiň, tohle fotím na kinofilm."

Na jednu stranu asi moc nedává smysl fotit ještě na film. Každý snímek Vás stojí reálné peníze a ještě není možnost si okamžitě zkontrolovat jestli správně exponujete nebo ostříte. Na druhou stranu musím přiznat, že mě to naučilo myslet nad snímkem jako nad jednotlivostí a ne jako nad šťastným momentem v sérii fotek. 

Na půdách a ve skříních se válí mnoho klasických fotoaparátů, které Vám ještě mohou poskytnout mnoho zážitků a stejně jako u mě Vás třeba něčemu naučit. 

Co mi analogová fotografie dala?

  1. Pohled na fotografii jako na jednotlivost
  2. Větší metodičnost před fotografováním (mám pouze plně manuální analogy, kde se každá chyba trestá)
  3. Naučila mě lépe se připravovat na focení
  4. Naučila mě nespoléhat na editace v PC (ve chvíli, kdy zvětšuji klasicky na papír)

Co mi analogová fotografie vzala?

  1. Čas
  2. Nějaké peníze
  3. Chuť vyfotit 1000 fotek během třech hodin

Musím přiznat, že všechna zdánlivá negativa byla vyvážena tím, co mi tento druh fotografování přináší. Kombinuji ho velmi často s digitální fotografií, takže při portrétním focení jsem jednou používal i tři aparáty (kinofilm, středoformát a digitál). 

Rád bych doporučil všem, co šetří na první zrcadlovku ať se zeptají jestli někomu někde neleží nějaký Zenit na kinofilm. To je totiž přesně aparát, který Vás přinutí přemýšlet nad tím, co je clona, čas, iso (rychlost filmu) a jak to všechno dohromady funguje. Každou letní sezónu potkávám majitele low-end zrcadlovek, jak v poledne na náměstí fotí s interním bleskem a foťákem nastaveným na automat. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale to prostě není nejlepší cesta za perfektním snímkem. 

Analogová fotografie přináší jisté rozptýlení z nevědomosti, co z toho nakonec bude. Je to příjemná změna, protože co dnes není hned je už pozdě. 

Eperimenty s kinofilmem za nízkého osvětlení a s externím bleskem. 

Eperimenty s kinofilmem za nízkého osvětlení a s externím bleskem.