Za hranicí komfortní zóny

Občas je potřeba udělat něco jinak, abychom se naučili něco nového. Na první pohled nezvyklý nebo neobvyklý přístup může přinést mnoho svěžího závanu do práce nebo kreativity. Mít vlastní návyky a rutinní postup jsou věci, která jsou naprosto v pořádku, protože se o ně můžete opřít v každé situaci, kdy potřebujete odevzdat co nejlepší výkon.

Na druhou stranu není návyk věc neměnná a dokonalá. Stereotyp kreativní práci nesluší. Z toho důvodu se snažím sám sebe občas vyvádět z konceptu, abych se cíleně nebo náhodou naučil něco jiného / nového.

Nové zkušenosti může člověk zakomponovat do svých návyků a tím vylepšit vlastní stabilní proces nebo ho alespoň vyvíjet, aby nezakrněl. Já svou komfortní zónu překračuji v žánrech a technice.

Ve volných chvílích fotím věci, které nejsou mým hlavním tématem a dělám to pro to, abych se naučil novému, které mohu uplatnit v portrétní fotografii. A naopak docela mě baví vzít nejméně “vhodný” foťák co se k tomu dá použít a jít.

Díky tomu se možná můžete těšit v blízké budoucnosti na nové analogové fotografie, které by měly spadat do mé volné tvorby.

Přemýšlíte někdy nad tím, co a jak děláte? Jestli jdete, zpomalujete nebo stojíte na místě? Ať se nacházíte kdekoliv na této linii, tak je vždy čas a prostor experimentovat. Vytáhnout sebe sama z komfortní zóny.

Potkal jsem v životě několik lidí, kteří se neustálým opakováním téhož snažili přesvědčit sebe sama o tom, že tak to má být. Já vím, že cokoliv nového je děsivé a ve fotografii to platí také, ale Charles Bukowski to řekl jasně:

“Svět patří těm, co se neposerou."

Rodný kraj #2016 Vždycky říkám, že neumím fotit krajinu. Tak, když jsem byl na Liberecku, tak jsem si nastavil budík na 4:00 a po dvou a půl hodinách spánku vyrazil na tuto vyhlídku. Ve 4:54 jsem byl nahoře a půl hodiny čekal na východ slunce a připravoval se na to, co chci fotit. 

Rodný kraj #2016

Vždycky říkám, že neumím fotit krajinu. Tak, když jsem byl na Liberecku, tak jsem si nastavil budík na 4:00 a po dvou a půl hodinách spánku vyrazil na tuto vyhlídku. Ve 4:54 jsem byl nahoře a půl hodiny čekal na východ slunce a připravoval se na to, co chci fotit.