Mezi žánry

Osobní zkušenost je nepřenositelná, a proto člověk musí zkoušet. I když Vám bude někdo vysvětlovat a radit, jaký život je a jaký by měl být ten Váš, tak dokud si to nezkusíte na vlastní kůži tak nevíte. Stejná situace nastává i ve fotografii. Jak jsem již v minulosti psal, tak jsou žánry které fotím nejvíce (portrét) a myslím si, že je několik žánrů, které mi vysloveně nejdou. Nesnažím se být univerzálním, a proto použivám užší vymezení portrétní fotograf.

Tak jako tak se jinému žánru člověk neubrání a v takové chvílí se vždy snažím maximálně využít situace a naučit se něco nového, co bych mohl v budoucnu využít. Změnou žánru je možné aktivně odpočívat a přesto se učit novým věcem.

Street fotografie je kategorie sama pro sebe. Je velmi náročná na téma, diskrétnost nebo naopak otevřenost před cizími lidmi na ulicích. Zjistil jsem, že v zahraničí je pro mě street fotografie jednodušší, protože cítím větší anonymitu prostředí. Hledat si téma, které si neříká o pozornost je příjemnou protiváhou vůči řízenému focení.

V posledních týdnech lidé loví na ulicích Pokémony, ale street fotografové loví lidi na ulicích už desítky let. Dají se chytit všichni?

Nevím jak ve hře, ale v reálném světě rozhodně ne, a proto se bude na ulících fotit stále. Streetové fotografie zaznamenávají nejen dobu ve své holé podstatě, ale i naši aktuální sociální úroveň. Condorcet měl ideu vývoje lidské společnosti. Předpokládal, že s přibývající dobou, se bude lidstvo blížit ideálu. Historie bohužel ukázala, že tato idea je pouhou ideou.

Street photography #2016 Dresden

Street photography #2016 Dresden