"Párkrát cvaknou, pak to jen doma stáhnou do PC, pošlou mi to a nechají si za to zaplatit takové peníze? To si můžu taky koupit foťák a vyfotit si to sám."

"Vždyť všechnu práci udělá ten foťák."

"Vždyť máš zrcadlovku, tak můžeš přijít přeci fotit ne?"

"Všichni fotíte stejně, tak proč máte každý jinou cenu?"

Ne, ne, ne, ne. Lidi, no tak. Pojďme si to malinko rozebrat na tvrdá fakta. Nebudeme si tady lhát a řekneme si to na rovinu.

Z čeho se vlastně skládá cena fotografovy práce? Já vím, že je občas těžké nahlédnou za oponu, ale proto vám tu píšu článek, který jasně rozežene domněnky a nesprávné představy.

Cena za fotografování reprezentuje mnohem více než to, co vy vidíte při focení - to je jen pomyslná špička ledovce. Určitě se spolu nebudeme muset přít, že rozhodně platíte čas, který strávíte při fotografování. Jenže k němu hned musíte připočítat i čas, který stojí domluva zakázky a její zpracování. Neznám fotografa, který by klientovi odevzdával neupravené fotografie. Délka editace je závislá na velikosti zakázky, množství a druhu úprav. Například, když mám portrétní focení a na každém portrétu je nutné udělat poměrně zdlouhavou retuš pleti, tak se mohu u jediné fotky zaseknout klidně na hodinu a více (čas editace jedné fotky nelze jasně paušalizovat, protože například úprava pro velkoformátový tisk může trvat klidně jeden pracovní den).

Další nezanedbatelnou položkou je použitá výbava, její pravidelný servis a obnova. Digitální fotoaparát není věcí nezničitelnou. Každý snímek přispívá k opotřebení závěrky, která má svou životnost - například firma Nikon garantovala u některých modelů minimálně 150 000 expozic. Zdá se vám to jako velké číslo? Upřímně řečeno není problém udělat 2000 snímků v jedné zakázce (například svatba) - to se rovná 75 zakázkám do smrti závěrky jejíž výměna je v řádech tisíců korun. A závěrka není jediné co se opotřebovává. Porouchání techniky může znamenat velké investice, které mohou přijít téměř kdykoliv.

Cena výbavy je téměř u každého profesionálního fotografa v řádkách vyšších desitisíců, popřípadě nižších statisíců korun. A tato výbava potřebuje svůj servis a postupnou obnovu.

O něco hůře jsou na tom kolegové, kteří vedou vlastní fotoateliér, protože mimo techniky v něm (stahují se na ní stejné zákonistosti rozkladu a rozpadu, jako na všechno ostatní) musí platit ještě energie a potažmo i nájem za daný prostor.

A to nás přivádí už do výdajů zcela běžných a lidských, které máme všichni = nájem, hypotéka, jídlo, oblečení, vzdělávání, doprava, pojištění a v neposlední řadě i platba zdravotního a sociální pojištění (profesionální fotograf vám vždy vystaví fakturu, jinak by se provinil krácením daně - alternativou je uzavřená dohoda o provedení práce).

A pokud jsme pořád ještě vy a já OK a chápeme se, tak přitvrdíme a dostaneme se k tomu, co doopravdy nevidíte, ale co by se do ceny každého fotografa mělo projevit - zkušenosti. Vy se vidíte hodinu s fotografem a dostanete fotky k vaší spokojenosti a v největší možné kvalitě. Jenže k tomu, aby to tak dopadlo a netrvalo to trojnásobek času vede velmi dlouhá cesta, která je plná vzdělávání, tréninku a investic z vlastních zdrojů. Tento bod je důvod, proč se i má cena vyvíjí a je vyšší, než bývala na začátku vlastního podnikání. Dobrý fotograf vám dodá nejen to co chcete, ale šetří i váš čas a tím vás nechá vydělávat ve vaší práci nebo se věnovat třeba rodině. Je to stejné, jako u profesionálů v každém jiném oboru.

Vždycky najdete někoho, kdo pro vás udělá něco levněji nebo i zadarmo, ale často za cenu toho, že vás to bude stát mnohem více času a s výsledkem například nebudete spokojeni. Fotografie je řemeslo, které má spoustu skrytých výdajů, které nejsou na první pohled patrné.

Abych dodržel to, co jsem předeslal a bavil se tu o faktech tak vám přidávám dva příklady přímo z mé praxe.

Ještě jsem neměl focení jako full-time job a byl jsem osloven, abych jel jednu akci s firmou a podepsanou dohodou, jako pomocný článek (ve skutečnosti jako fotograf). Vezl jsem svou techniku a mimo pomoci při organizaci jsem při akci samotné doopravdy fotil. I když jsem měl dohodu podepsanou, tak mi nebylo jasné, jak budu nakonec kompenzován. Zkrátím to - byl jsem ten den na nohou asi 18 hodin a přijel jsem domů až nad ránem. Asi o měsíc později mi přišlo na účet 600,- Kč. Když to zaokrouhlíme, tak jsme ten den pracoval za 33,50 Kč na hodinu. Kdo z Vás by šel do práce za takové peníze? Je jasné, že v tomto bodě byla má chyba v tom, že jsem svou cenu nenastavoval já sám. Na druhou stranu to byla cenná zkušenost v tom ohledu, že je důležité mít svou vlastní cenu.
Druhý příklad je už z profesionální praxe. Výše jsme si řekli, co všechno fotograf musí zaplatit a co se do jeho ceny promítá. U mě je jednoduchým příkladem svatba jejíž cenu mám stanovenou na 7 000,- Kč. Na první pohled to vypadá až astronomicky, ale realita je taková, že svatba je u mě týden práce - to znamená 40 hodin a více dle velikosti svatby a zadání zakázky. Trocha matematiky: 7000/40 = 175Kč/hod. Já vím, že to vypadá v přepočtu na dobrou hodinovku a že ne každá práce takovou má, ale to co vám přijde patnáctého v měsíci na účet je čistá mzda. Nezapomínejte, že fotografové, kteří pracují na vlastní IČ si ještě musí platit zálohy zdravotního a sociálního pojištění a kde je amortizace techniky?

Cena každého fotografa je zcela individuální věc a jsou chvíle, kdy plně chápu na první pohled vysoké ceny za fotografování například svatby, protože výkony některých svatebních fotogafů fakt stojí za tu cenu. Druhou věcí je, že ne všichni fotografové svou cenu veřejně uvádějí - prošel jsem prvních 30 fotografů, které mi naservíroval Google a z nich má veřejný ceník jen 18, zbylé prostě musíte kontaktovat a je otázka, jestli tvorba překážek je ku prospěchu nebo neprospěchu.

Osobně doufám, že i když to dnes byl delší článek - možná trochu odhalující, že vám pomohl trochu proniknout do toho, proč mají fotografové různé ceny a proč je nutné za kvalitní práci platit.