Ostření obecně
Systém ostření u bezrcadlovek FUJIFILM je vystavěn na hybridním přístupu. K přesnému zaostření dochází kombinací fázového a kontrastního ostření.
Fázovému ostření jsou vyhrazeny přímo pixely na snímači - měří vzdálenosti. Dalo by se říci, že přidáním fázového měření byla u značky FUJIFILM zvýšena rychlost AF.
Kontrastní ostření je naprosto přesné. To je to, co nám zajišťuje naprosto dokonalé zaostření. Pro rychlou signalizaci zaostření, ale potřebujeme mít v ploše ostřícího pole (různě velký ostřící bod nebo zóna) kontrastní hranu, barvy apod.
Když zkusíte ostřit na bílou zeď, tak to jednoduše nepůjde. Když na tutéž zeď nalepíte kus černé pásky a ta bude umístěna v ostřícím bodu, tak by se zaostřením neměl být problém.
Ostření X-T4, X-T3, X-Pro3, X-T30, X-S10, X-E4, X100V
Je vystavěno na hybridním přístupu k ostření. V této generaci se jednotlivé modely liší v citlivosti ostření v šeru. Například X-T4 má citlivost fázové detekce až -7EV a kontrastního ostření až -3EV. Tento údaj je, ale přímo závislý na maximální světelnosti objektivu. -7EV je možné dosáhnout pouze s objektivem, který má citlivost F1.0. Když použijete objektivy se světelností F1.4 už je to maximálně -6EV, se světelnosti F2 -5EV apod.
Je potřeba dodat, že při ostření se clony objektivu otevírají na maximální hodnotu, aby mohlo dojít k rychlému a přesnému zaostření. Takže i když máte nastavenou clonu objektivu na ostřícím kroužku F8, tak pro zaostření použije maximální (například F1.4) a před domáčknutím spouště se zase clony zavřou na F8.
Obecně nejpokročilejší algoritmus ostření v této generaci má FUJIFILM X-T4 (v tuto chvíli může být již v dalších modelech), který nabízí ostření AF-S, AF-C, AF-M a samozřejmě ostření na oko a tvář. Mnoho uživatelů ovšem nepoužívá AF-C tracking, i když je to šikovná funkce.
AF-C Tracking
Jedná se o kombinaci nastavení: AF-C + režim ostření ALL.
Ve zkratce si aktivujete AF-C a pomocí zvětšování ostřícího bodu (stisknutí joysticku + otáčením zadního roleru) se přes jednotlivé velikosti bodu posunete přes oblast až do nastavení “sledování”. Že máte vše nastaveno správně poznáte podle toho, že v rozích obrazu máte značky, ale pořád máte k dispozici výběr ostřícího bodu.
AF-C tracking nám umožňuje zamknout objekt na který ostříme. Ten se může pohybovat v našem záběru a ostřící bod (zóna) se bude pohybovat s ním (musíte mít namáčknutou spoušť).
Maximální rychlost zaostření
S některými objektivy se objevuje v tiskových zprávách a specifikacích údaj rychlosti zaostření až 0,02s, což je asi dostatečná rychlost pro všechny myslitelné situace. Fyzická rychlost zaostření není většinou náš problém, ten nastává až ve chvíli, kdy fotoaparát ztratí zaostření a nedej bože dojde ke kompletnímu proostření. To jsou přesně situace, při kterých dochází ke ztrátám záběrů při fotografování.
Rychlost vs objektové zaostřování
Konečně se dostáváme k jádru věci. Nová generace FUJIFILM fotoaparátů (aktuálně X-H2 a X-H2s) používá pro ostření nový přístup, kterým je detekce objektů.
Nová generace velmi dobře rozeznává objekty ve scéně. Už se nejedná jen o oko a tvář, ale i cyklisty, ptáky, zvířata, vlaky, auta, letadla apod.
Tato změna přístupu nemá vliv na fyzickou rychlost zaostření, protože ta je dána objektivem, ale z mé zkušenosti přináší benefit, který významně mění použitelnost AF-C. Nová generace v reálném čase rozeznává objekty, když vidí oko, ostří na oko, když ho ztratí, přepne se na obličej atd. Tímto přístupem čtení ve scéně se dle mého subjektivního názoru výrazně redukuje proostřování, protože fotoaparát stále vidí objekt na který ostří. Posun ostřící soustavy je výrazně menší, protože se nepohybujeme od nejkratší zaostřovací vzdálenosti po nekonečno, ale třeba jen v rozsahu 50 cm.
Osobně jsem v minulosti používal AF-C na svatbách výrazně méně než více. Při zkoušení X-H2s a X-H2 to bylo naprosto naopak. Fotoaparát má tendenci protěžovat objekty, které jsou umístěné ve scéně blíže ostřícímu bodu - to poskytuje slušnou kontrolu nad tím, kam ostříte. Samozřejmě v davu lidí, kteří například sedí u kulatého stolu dokážete i tento systém zmátnout, protože má občas tendenci ostřit na lidi, kteří jsou k fotoaparátu blíže.
Je návykové zamknout si namáčknutí člověka, kterého chcete fotografovat a stále se k němu blížit, měnit úhel a stále si ho držet zaostřeného bez honění ostřícího bodu v hledáčku. Stejně tak je mnohem snazší fotografovat například auta a motorky.
Jednoduše se dá říci, že nový systém ostření vám šetří energii a dává vám prostor se soustředit na vyšší komponenty fotografie, jakými je například kompozice, rytmus apod.
Ostření na oči a tváře je jasné, u motorek mám pocit, že fotoaparát ostří na přední zrcátko, což je chytré z pohledu hloubky ostrosti, cyklistu na řídítko, auta na přední světla, pokud je vidí, jinak na celý vůz apod.
Abych tuto část uzavřel, tak si myslím, že objektové zaostřování přináší velký skok v kontinuálním zaostřování systému FUJIFILM. S novou generací objektivů jste pořád ostří - moje zkušenost vychází z hojného používání nové XF 23mm F1.4 R WR LM. Přesné rozeznávání objektů pomáhá “neztratit” ostření. Díky tomu se nepohybuje ostřící soustava (člen) do krajních poloh a ostření je pocitově rychlejší.
Jak si zrychlit ostření napříč modely?
Používejte vhodně velký ostřící bod - není nic horšího než používat nejmenší ostřící bod v naději, že se jedná o nejpřesnější řešení. V tomto nastavení, ubíráte data pro kontrastní ostření, jakmile nebudete mít v mini ostřícím bodu kontrastní hranu, tak bude objektiv proostřovat a ztrácet zaostření. Osobně radím s ubývajícím světlem ostřící bod zvětšovat.
Zvětšení ostřícího bodu: MENU - AF/MF - REŽIM OSTŘENÍ - ALL | Pak v režimu fotografování (když máte obraz k focení v hledáčku) stisknout joystick (musí být ostřící bod zeleně zbarven) a zadním rolerem změnit velikost. Jakmile si nastavíte v menu ALL, tak řešíte vždy už jen druhou půlku návodu.
Mějte v místě ostřícího bodu kontrastní hranu, dostatek barev apod. Může to znít zvláštně, ale je potřeba mozek naučit, že vzdálenost není tak důležitá, jako kontrast v oblasti ostřícího bodu. Viz náš příklad s bílou zdí.
Používejte softwarovou brzdu rozsahu zaostření (není dostupná u všech modelů). Z minulosti možná znáte teleobjektivy s tlačítky jako 5m až nekonečno - těmi se dával pokyn, aby byl rozsah zaostření posunut, protože když nevyužívá objektiv celou dráhu tak je rychlejší. Moderní trend je dělat objektivy velmi univerzálními a tedy zkracovat jejich nejkratší zaostřovací vzdálenost. Nevýhoda je, že delší dráha ostření může pocitově zpomalovat objektiv (uživatelé makro objektivů znají). Od modelu X-T3 je v menu možnost softwarově omezit dráhu ostření. Toto je například super nastavení pro X100V nebo objektivy s nejkratší vzdáleností 15cm (například XF16mm F1.4 i F2.8).
Softwarové omezení rozsahu ostření: MENU - AF/MF - OMEZENÍ ROZSAHU AF (OMZ.ROZS.AF) - NASTAVTE SI VLASTNÍ | tuto brzdu můžete zrychleně vypínat a zapínat pomocí FN tlačítek (stačí si na nějaké tuto funkci přiřadit).
