FUJIFILM X-S20 povedený facelift?

Někteří z vás o mně ví, že se cítím býti minimalistou i když to tak nemusí vypadat, protože mám doma zbytečně moc starých fotoaparátů a rád si kupuji třeba knihy. O počtu kabílků, redukcí apod. se nebudeme ani bavit, protože to je začátek zkázy lidstva.

FUJIFILM X-S20

Dnes (24.5.2023) byl představen FUJIFILM X-S20, nástupce modelu X-S10, který byl představen 15.10.2020. Na nástupce jsme tedy čekali přesně 951 dní, což jsou dva roky a sedm měsíců.

FUJIFILM X-S20

Pro mě osobně největším překvapením je smíchání dvou generací fotoaparátů, protože X-S20 sdílí se svým předchůdcem X-S10 stejný snímač. Konkrétně X-Trans CMOS IV BSI 26Mpix. Rozdíl je v použitém procesoru, ten sdílí X-S20 s modely X-H2s, X-H2 a X-T5. Díky tomu nabízí například mnohem výkonnější automatické zaostřování, včetně objektového zaostřování, které rozeznává lidi, oči, ptáky, psy, vlaky, letadla, motorky apod.

Toto generační spojení tedy přináší dostatečný výpočetní výkon procesoru a těží z rozlišení 26Mpix místo 40Mpix, které má X-H2 a X-T5. Ale jak jsem řekl, je pro mě překvapení, protože minimalistický FUJIFILM, který dlouhé roky měl v jedné řadě vždy jen jeden snímač a jeden procesor, tak nyní v jedné generaci používá hned tři rozdílné snímače - skládaný s 26Mpix v H2s, 40mpix v H2 a T5 a nyní i původní 26Mpix.

---

---

Tělo, váha a ergonomie

Váha těla se vešla pod 500g. S baterií, o které se ještě zmíním, a SD kartou je to přesně 491g.

Váha je tedy o něco málo větší než měla X-S10, ale rozměry jsou téměř zachovány.

491g tělo, Width: 127.7mm Height: 85.1mm Depth: 65.4mm (Minimum Depth: 32.9mm)

Výhodou X-S série je pro mnoho lidí poměrně hluboký grip, který pomáhá při fotografování s takto kompaktním tělem. Žádné výrazné změny nečekejte. Změnilo se jen pár drobností na otočných voličích (přibyly funkce). Zachován byl plně otočný LCD, který má tedy i selfie/vlog funkci. Jeho rozlišení je 1,84 milionů obrazových bodů a velikost je přesně 3 palce. Velikost je stejná, ale rozlišení LCD má X-S20 větší (1,04 -> 1,84 milionu obrazových bodů).

Hledáček má stále velikost 0,39 palce a rozlišení 2,36 milionu obrazových bodů. Jedná se o běžné vlastnosti hledáčku v této cenové kategorii, ale myslím si, že je pomalu čas adaptovat hledáček X-T3 do desítkové řady a X-H2s/H2 hledáček do T jednotkové řady.

Větší váha je způsobena baterií NP-W235, která pohání X-H sérii a například i X-T5. FUJIFILM oficiálně uvádí, že vydrží 750 snímků, ale má zkušenost je na ostatních modelech hodně přes 1000 snímků s mým stylem fotografování.

Další příjemná věc je vstup na 3.5mm jack mikrofonu.

Features

IBIS

Výhodou X-S série je optická stabilizace obrazu nebo-li IBIS, která má výkon až 7 expozičních stop. Tento fotoaparát se netají tím, že je určen pro lidi, kteří chtějí dělat obsah a je jedno zda to jsou fotografie nebo video.

Objektové zaostřování

Objektové zaostřování je novinkou spojenou s X-Procesorem V. Tento systém ostření mnohem lépe detekuje objekty, které máme v záběru, díky tomu můžeme snadněji ostřit. Další výhodou je lepší predikce pohybu objektu a tedy výrazně lepší výkon v režimu kontinuálního zaostřování.

Jako první přináší X-S20 režim “auto” pro detekování objektů. V minulosti jste museli vybrat ručně, zda budete ostřit například na auta. V režimu auto fotoaparát detekuje objekty sám.

6,2k/30p 4:2:2 10bit interně na SD kartu

FUJIFILM X-S20 nabízí možnost nahrávat video na SD kartu v kvalitě až 6,2k/30p 4:2:2 10bit, což by mělo být dostatečné pro x následujících let pro tvorbu osobního obsahu.

Vlogovací mód

Usnadňuje natáčení vlogů pro kohokoliv, kdo chce zkusit točit vlogy, ale vlastně netuší, jak si moc fotoaparát nastavit. Jednoduše na otočném voliči na horní straně fotoaparátu vyberete možnost vlog.

Mód priority produktu

Opět se jedná o funkci pro tvůrce obsahu na sociální sítě a YouTube. Jednoduše když je v záběru jen váš obličej, tak fotoaparát ostří na vás a když je na obraze i produkt, který třeba představujete, tak dojde k plynulému přeostření na produkt.

Mód rozostření pozadí

Opět zjednodušení pro tvorbu obsahu pro lidi, kteří neví, jak docílit rozostřenějšího pozadí. Stačí zapnout funkci a fotoaparát bude požívat více otevřené clony objektivu.

Tripod Grip TG-BT1

Jednoduše tripod, kterým se dá ovládat fotoaparát. Zapínat nahrávání apod.

Kompatibilita s aktivním chlazením

X-S20 je kompatibilní s aktivním chlazením, které bylo představeno pro X-H2s/X-H2

Závěr

FUJIFILM X-S20 je zdařilý facelift. Vše dělá lépe než původní verze, ale musí obstát ve světě, kdy je generačním sourozencem nejrychlejšího Xka vůbec (X-H2s) a dvou modelů se 40Mpix (X-H2 a X-T5).

A to nám trochu odpovídá na to, kde je místo modelu X-S20. Jedná se o velmi univerzální hybridní fotoaparát pro tvůrce obsahu pro sociální sítě. Jde naproti i těm, kteří například o natáčení videa zatím třeba moc neví, ale to dle mého tomuto modelu neubírá na atraktivitě.

Design je účelný, větší baterie pomáhá vydržet v terénu bez zbytečných stresů. Kompatibilita s chlazením umožňuje používat tento fotoaparát pro nahrávání delších videí a streamování, IBIS pomáhá stabilizovat video a fotografovat na delší časy závěrky bez rozmazání snímku.

Komu bych doporučil X-S20? Rozhodně lidem, kteří hledají maximální univerzálnost za slušnou cenu. Určitě může být X-S20 dobrý upgradem pro majitele X-S10, starší X-T20 apod.

Jak velký je pokrok ostření u modelů FUJIFILM X-H2s a X-H2?

Ostření obecně

Systém ostření u bezrcadlovek FUJIFILM je vystavěn na hybridním přístupu. K přesnému zaostření dochází kombinací fázového a kontrastního ostření.

Fázovému ostření jsou vyhrazeny přímo pixely na snímači - měří vzdálenosti. Dalo by se říci, že přidáním fázového měření byla u značky FUJIFILM zvýšena rychlost AF.

Kontrastní ostření je naprosto přesné. To je to, co nám zajišťuje naprosto dokonalé zaostření. Pro rychlou signalizaci zaostření, ale potřebujeme mít v ploše ostřícího pole (různě velký ostřící bod nebo zóna) kontrastní hranu, barvy apod.

Když zkusíte ostřit na bílou zeď, tak to jednoduše nepůjde. Když na tutéž zeď nalepíte kus černé pásky a ta bude umístěna v ostřícím bodu, tak by se zaostřením neměl být problém.

Ostření X-T4, X-T3, X-Pro3, X-T30, X-S10, X-E4, X100V

Je vystavěno na hybridním přístupu k ostření. V této generaci se jednotlivé modely liší v citlivosti ostření v šeru. Například X-T4 má citlivost fázové detekce až -7EV a kontrastního ostření až -3EV. Tento údaj je, ale přímo závislý na maximální světelnosti objektivu. -7EV je možné dosáhnout pouze s objektivem, který má citlivost F1.0. Když použijete objektivy se světelností F1.4 už je to maximálně -6EV, se světelnosti F2 -5EV apod.

Je potřeba dodat, že při ostření se clony objektivu otevírají na maximální hodnotu, aby mohlo dojít k rychlému a přesnému zaostření. Takže i když máte nastavenou clonu objektivu na ostřícím kroužku F8, tak pro zaostření použije maximální (například F1.4) a před domáčknutím spouště se zase clony zavřou na F8.

Obecně nejpokročilejší algoritmus ostření v této generaci má FUJIFILM X-T4 (v tuto chvíli může být již v dalších modelech), který nabízí ostření AF-S, AF-C, AF-M a samozřejmě ostření na oko a tvář. Mnoho uživatelů ovšem nepoužívá AF-C tracking, i když je to šikovná funkce.

AF-C Tracking

Jedná se o kombinaci nastavení: AF-C + režim ostření ALL.

Ve zkratce si aktivujete AF-C a pomocí zvětšování ostřícího bodu (stisknutí joysticku + otáčením zadního roleru) se přes jednotlivé velikosti bodu posunete přes oblast až do nastavení “sledování”. Že máte vše nastaveno správně poznáte podle toho, že v rozích obrazu máte značky, ale pořád máte k dispozici výběr ostřícího bodu.

AF-C tracking nám umožňuje zamknout objekt na který ostříme. Ten se může pohybovat v našem záběru a ostřící bod (zóna) se bude pohybovat s ním (musíte mít namáčknutou spoušť).

Maximální rychlost zaostření

S některými objektivy se objevuje v tiskových zprávách a specifikacích údaj rychlosti zaostření až 0,02s, což je asi dostatečná rychlost pro všechny myslitelné situace. Fyzická rychlost zaostření není většinou náš problém, ten nastává až ve chvíli, kdy fotoaparát ztratí zaostření a nedej bože dojde ke kompletnímu proostření. To jsou přesně situace, při kterých dochází ke ztrátám záběrů při fotografování.

Rychlost vs objektové zaostřování

Konečně se dostáváme k jádru věci. Nová generace FUJIFILM fotoaparátů (aktuálně X-H2 a X-H2s) používá pro ostření nový přístup, kterým je detekce objektů.

Nová generace velmi dobře rozeznává objekty ve scéně. Už se nejedná jen o oko a tvář, ale i cyklisty, ptáky, zvířata, vlaky, auta, letadla apod.

Tato změna přístupu nemá vliv na fyzickou rychlost zaostření, protože ta je dána objektivem, ale z mé zkušenosti přináší benefit, který významně mění použitelnost AF-C. Nová generace v reálném čase rozeznává objekty, když vidí oko, ostří na oko, když ho ztratí, přepne se na obličej atd. Tímto přístupem čtení ve scéně se dle mého subjektivního názoru výrazně redukuje proostřování, protože fotoaparát stále vidí objekt na který ostří. Posun ostřící soustavy je výrazně menší, protože se nepohybujeme od nejkratší zaostřovací vzdálenosti po nekonečno, ale třeba jen v rozsahu 50 cm.

Osobně jsem v minulosti používal AF-C na svatbách výrazně méně než více. Při zkoušení X-H2s a X-H2 to bylo naprosto naopak. Fotoaparát má tendenci protěžovat objekty, které jsou umístěné ve scéně blíže ostřícímu bodu - to poskytuje slušnou kontrolu nad tím, kam ostříte. Samozřejmě v davu lidí, kteří například sedí u kulatého stolu dokážete i tento systém zmátnout, protože má občas tendenci ostřit na lidi, kteří jsou k fotoaparátu blíže.

Je návykové zamknout si namáčknutí člověka, kterého chcete fotografovat a stále se k němu blížit, měnit úhel a stále si ho držet zaostřeného bez honění ostřícího bodu v hledáčku. Stejně tak je mnohem snazší fotografovat například auta a motorky.

Jednoduše se dá říci, že nový systém ostření vám šetří energii a dává vám prostor se soustředit na vyšší komponenty fotografie, jakými je například kompozice, rytmus apod.

Ostření na oči a tváře je jasné, u motorek mám pocit, že fotoaparát ostří na přední zrcátko, což je chytré z pohledu hloubky ostrosti, cyklistu na řídítko, auta na přední světla, pokud je vidí, jinak na celý vůz apod.

Abych tuto část uzavřel, tak si myslím, že objektové zaostřování přináší velký skok v kontinuálním zaostřování systému FUJIFILM. S novou generací objektivů jste pořád ostří - moje zkušenost vychází z hojného používání nové XF 23mm F1.4 R WR LM. Přesné rozeznávání objektů pomáhá “neztratit” ostření. Díky tomu se nepohybuje ostřící soustava (člen) do krajních poloh a ostření je pocitově rychlejší.

Jak si zrychlit ostření napříč modely?

1. Používejte vhodně velký ostřící bod - není nic horšího než používat nejmenší ostřící bod v naději, že se jedná o nejpřesnější řešení. V tomto nastavení, ubíráte data pro kontrastní ostření, jakmile nebudete mít v mini ostřícím bodu kontrastní hranu, tak bude objektiv proostřovat a ztrácet zaostření. Osobně radím s ubývajícím světlem ostřící bod zvětšovat.

   1. Zvětšení ostřícího bodu: MENU - AF/MF - REŽIM OSTŘENÍ - ALL | Pak v režimu fotografování (když máte obraz k focení v hledáčku) stisknout joystick (musí být ostřící bod zeleně zbarven) a zadním rolerem změnit velikost. Jakmile si nastavíte v menu ALL, tak řešíte vždy už jen druhou půlku návodu.

2. Mějte v místě ostřícího bodu kontrastní hranu, dostatek barev apod. Může to znít zvláštně, ale je potřeba mozek naučit, že vzdálenost není tak důležitá, jako kontrast v oblasti ostřícího bodu. Viz náš příklad s bílou zdí.

3. Používejte softwarovou brzdu rozsahu zaostření (není dostupná u všech modelů). Z minulosti možná znáte teleobjektivy s tlačítky jako 5m až nekonečno - těmi se dával pokyn, aby byl rozsah zaostření posunut, protože když nevyužívá objektiv celou dráhu tak je rychlejší. Moderní trend je dělat objektivy velmi univerzálními a tedy zkracovat jejich nejkratší zaostřovací vzdálenost. Nevýhoda je, že delší dráha ostření může pocitově zpomalovat objektiv (uživatelé makro objektivů znají). Od modelu X-T3 je v menu možnost softwarově omezit dráhu ostření. Toto je například super nastavení pro X100V nebo objektivy s nejkratší vzdáleností 15cm (například XF16mm F1.4 i F2.8).

   1. Softwarové omezení rozsahu ostření: MENU - AF/MF - OMEZENÍ ROZSAHU AF (OMZ.ROZS.AF) - NASTAVTE SI VLASTNÍ | tuto brzdu můžete zrychleně vypínat a zapínat pomocí FN tlačítek (stačí si na nějaké tuto funkci přiřadit).

FUJIFILM X-H2s se stacked snímačem? Co to znamená?

Téměř každý den se objevují nové drby o modelu FUJIFILM X-H2, který v tuto dobu již měl být na trhu, ale situace ve světě ho posunula až někam do poloviny letošního roku.

Řada "H" konečně dostojí svého jména a bude doopravdy HIGH. Poprvé přinese nový snímač a procesor a odstartuje tak zcela novou generaci FUJIFILM fotoaparátů. V minulosti na trh uváděly technologie následující modely - X-Pro1, X-Pro2, X-T3.

Poměrně dlouho se spekuluje, že model FUJIFILM X-H2 budeme mít hned ve dvou verzích v nichž každý model bude vybaven jiným snímačem s jiným rozlišením (40Mpix a 26Mpix). Názvosloví by mělo být FUJIFILM X-H2 a FUJIFILM X-H2s.

---

Již více než 150 z vás mě podpořilo nákupem kurzu, který je zaměřený na ovládání a hlavně pochopení celého systému FUJIFILM fotoaparátů. Jedná se o online kurz (téměř dvě hodiny videa), ke kterému můžete mít neomezený přístup téměř okamžitě. Více se dozvíte po kliknuté na tlačítko níže.

---

FUJIFILM X-H2s 26Mpix BSI Stacked sensor

26Mpix známe již několik let, to asi nikoho nepřekvapí, ale důležité označení je BSI a Stacked. BSI technologií je vybaven každý snímač, který máme v generaci 26 Mpix (X-T3, X-T4, X-Pro3, X100V, X-S10, X-T30 II, X-T30, X-E4).

BSI technologie nám zjednodušeně zvyšuje citlivost ostření v šeru. Díky tomu tato generace získala posun v citlivosti ostření z -1EV až na -6EV s objektivem XF50mm F1.

Stacked sensor

Možná vás napadne otázka, jaký je základní rozdíl od snímačů, které již ve FUJIFILM fotoaparátech máme? Standardní CMOS snímač má pouze jednu vrstvu, ve které jsou seskupeny všechny pixely a související obvody. Celý proces zpracování dopadajícího světla se tedy děje jen v jedné vrstvě.

Stacked snímač obsahuje více vrstev. Jedna vrstva zajišťuje odečet světla a druhá zpracování. Ještě pokročilejší skládané snímače mají vrstvy tři - pixely, zpracování, paměť.

Oddělení vrstev má za následek vysoký nárůst výkonu. Nemáte-li skládaný snímač, tak vždy řešíte problém rozlišení. Protože čím více pixelů na stejné ploše, tím pomalejší odečítání. Negativní efekt pomalého odečtu snímače známe z používání elektronické závěrky a speciálně je to limitní u natáčení videa.

Skládané snímače smazávají dilema megapixely vs. rychlost.

FUJIFILM X-H2, X-H2s a budoucnost řad?

Je nyní velmi těžké říci, zda již tradičně ukotvené řady budou 40Mpix, jako by měla být X-H2 nebo 26Mpix Stacked jako X-H2s. Na druhou stranu dokud nebude X-H2 uvedena, tak přesné parametry 100% znát nebudeme a není jisté, zda všechny snímače nebude skládané (včetně toho se 40Mpix).

Jaké by mohly být výhody skládaného snímače?

Rychlost elektronické závěrky. Lepší video (jak co se týče snímků za vteřinu, tak rozlišení). Redukce negativ elektronické závěrky (menší citlivost na tzv. rolling shutter effect).

Jaká by mohla být nevýhoda skladaného snímače?

Poprvé jsem více zaznamenal nasazení stacked sensoru v SONY A9, což byl a je fotoaparát, který vynikal obrovskou rychlostí na dobu, ve které byl vydán. Nevýhodou byl ovšem nižší dynamický rozsah, proti modelům stejné generace. Naštěstí to vypadá, že použití nových skládaných snímačů nemá vliv na dosažený dynamický rozsah.

Já ovšem pevně věřím, že DR bude minimálně zachován na úrovni, kterou FUJIFILM fotoaparáty již mají.

Jaký je váš názor na novou generaci snímačů a jak se na ni těšíte?

Nové produkty FUJIFILM - XF 23 a 33mm, GFX 50S II, GF 35-70 a X-T30 II

2. 9. 2021 byly představeny nové produkty značky FUJIFILM, a to konkrétně dva objektivy pro řadu X, jeden pro řadu GFX a dva fotoaparáty FUJIFILM X-T30 II a GFX 50S II. Dnes se budu nejvíce věnovat objektivům pro řadu X, protože ty nám o budoucnosti celé značky říkají nejvíce a lze je zasadit do jasného kontextu. 

Příchodem XF 23mm F1.4 R LM WR a XF 33mm F1.4 R LM WR se potvrdily mé věštby o tom, že si myslím, že nová XF 18mm F1.4 R LM WR je předobrazem toho, jak budoucí objektivy pro řadu X budou vypadat a na jakých komponentech budou vyskládané. Již z názvů vidíte, že je tomu doopravdy tak, ale pojďme se na to podívat o něco blíže. 

U nové 18mm jsem pouze odhadoval, že by se mohlo jednat o budoucí koncept, ale dokud nebyly představeny další dva nové objektivy, tak jsem samozřejmě jen věštil. Po uvedení je mé překvapení ještě o trochu větší, protože přibyl rozměr směřování, nad kterým jsem neuvažoval.

LM 

LM motory ostření jsou pro značku FUJIFILM budoucnost, kterou vidíme ve větší a větší řadě objektivů. Prapůvodně se jednalo o ostřící motor, kterým byly vybaveny prémiové zoomy (XF 50-140mm) a objektivy s delšími ohnisky (XF 90mm F2). Jak šel ale čas, tak LM motory ostření začaly být adaptovány do dalších objektivů a nyní jsou základem 18, 23 i 33mm. 

LM motor ostření je prvek, na který je FUJIFILM od začátku tak hrdý, že ho má dokonce v názvu. Řada objektivů se světelností F2 nemá v názvu uvedeno, že je vybavena krokovým motorem ostření a 50mm F1 nemá v názvu DC ostřící motor. Je vidět, že tato technologie se těší u FUJIFILMU velké pozornosti a možná se ptáte, proč nemá každý objektiv jednoduše krokový motor, který je rychlý a tichý? 

Hlavním důvodem je váha ostřící soustavy. Je velký rozdíl, pokud pohybujete jen jedním ostřícím členem uvnitř objektivu nebo celou skupinou, jak to dělají nové XF objektivy, ale o tom níže. 

Maximální dosažená rychlost ostření je (s poslední generací ostření) vyjádřena hodnotou 0,04s a ostření pomocí LM motoru poskytuje přesnost a plynulost, takže se snázeji adaptuje i do nahrávání videa. 

Ostření pomocí celé ostřící skupiny

Rychlé ostření není zase taková věda, a proto jsou i výrobci z Číny schopni vyrobit objektivy, které slušně ostří. Rozdíly se zvětšují ve chvíli, kdy začneme řešit dopady prostých ostřících systémů. Posunem například pouze jednoho členu může docházet k tomu, že objektiv dosahuje různé koncové ostrosti na různou ostřící vzdálenost - takže je například měkký, když ostříte na nejkratší zaostřovací vzdálenost, ale na střední vzdálenost je ostrý dostatečně. Dalšími neduhy jsou aberace apod. 

Trojce nové generace objektivů tuto situaci řeší doopravdy zevrubně, a proto je uvnitř objektivu složená celá skupina o šesti členech, kterou je pohybováno pomocí ostřícího motoru. Takto je zajišťováno nejen ostření, ale jsou kompenzovány výše zmíněné slabé stránky, kterými se prostější přístupy mohou projevovat.

Výše zmíněná ostřící skupina musí mít vnitřní průměr takový, aby kolem ní mohl být poskládán motor ostření a to celé se muselo vejít do těla objektivu s průměrem 67 - 68,8 mm. 

Nejkratší zaostřovací vzdálenost

Nebyl jsem překvapen z krátké zaostřovací vzdálenosti XF 18mm F1.4, protože tak trochu k FUJIFILMU patří, že jejich široká ohniska mají extrémně krátké zaostřovací vzdálenosti a chovají se trochu jako makra. 

Z čeho ovšem překvapený jsem, je zkrácení zaostřovací vzdálenosti u 23 a potažmo i u 33mm. 

Pro porovnání:

23mm F1.4 R -  60 cm normal mód (28 cm makro mód)

23mm F1.4 R LM WR - 19 cm 

35mm F1.4 R - 80 cm (28 cm makro mód)

35mm F2 R WR - 35 cm

33mm F1.4 R LM WR - 30 cm

Podobné vnější rozměry a identický design

Nejspíše věc nepodstatná, ale důležitá pro výrobní náklady. Čím více je stejných nebo podobných prvků na několika objektivech, tím je v čase výroba dostupnější. FUJIFILM se tedy pokusil mít tři objektivy v podobných rozměrech. 23 a 33 dokonce sdílí sluneční clonu. 

Všechny tři objektivy jsou vybaveny aretací clonového kroužku na pozici AUTO (A) a je jen malá šance, že by jakýkoliv nově vyrobený objektiv tento přístup nedědil. 

Váha se pohybuje od 360 do 375g. 

Přenesené rozlišení

Při uvedení GFX a objektivů k nim FUJIFILM dost jasně řekl, že jejich objektivy pro GFX jsou designované minimálně na 100 Mpix. Co to vůbec znamená? 

S přibývajícími pixely na ploše stejné velikosti, jsou tyto pixely, které odečítají světlo stále menší a menší. Čím menší jsou, tím je důležitější, aby byl objektiv (jeho optická soustava) schopen přenést obraz v absolutním detailu, aby byl snímač lidově řečeno “nakrmen”. 

Jakmile je rozlišení APS-C snímače 16Mpix, tak to není problém, ale co kdyby měl třeba 40Mpix? A to je přesně ten směr kam nové objektivy míří, jsou vytvořeny pro novou dekádu a FUJIFILM tedy ukazuje, že se nejspíše můžeme v budoucnu těšit na APS-C snímače s vysokým rozlišením. A přesně pro tyto nové fotoaparáty je již tato trojce objektivů uzpůsobena. Jasné to bylo již z mého testování XF18mm F1.4 R LM WR.

Závěr k XF objektivům  

Kdybych měl na tomto místě jednoduše shrnout trendy, které nám nová generace objektivů přináší, tak bych řekl, že je to hozená rukavice do budoucnosti systému. Velký důraz je kladen na celkovou kvalitu nejen zpracování, ale i použitím nejlepších komponent s cílem dodávat maximální kvalitu bez kompenzace neduhů procesorem fotoaparátu. FUJIFILM je v tomto konzervativní a roky se drží toho, že může dělat lehké světelné objektivy s nižší kvalitou, ale touto cestou jít nechce a drží se svého řemesla, které umí skvěle. 

Příjemné je zkracování nejkratších zaostřovacích vzdáleností a jednotnost nové řady, která je příjemnou protiváhou let 2012 až 2020 ve kterých byly zkoušeny různé koncepty a přístupy. 

Jak se osvědčí objektivy u uživatelů ukáže čas, protože maximální kvalita nemusí spoustu lidí bavit. Na druhou stranu dobrý výsledek lze vždy při úpravě poničit podle vlastního uvážení, ale špatný výsledek se zachraňuje podstatně hůře. 

GFX 50S II

Je uzavřením kapitoly. Poslední mohykán s 50Mpix snímačem o diagonále 55mm. Tento snímač neumožňuje ostření pomocí fázové detekce, ale FUJIFILM se (podle mě) naposledy pokusil z celého sytému vystavěného kolem kontrastního ostření dostat maximum. Adaptoval IBIS a posunul použitelnost celého systému zase o něco dále, protože v expozičním trojúhelníku se dostáváte na časy závěrky, jako u fotoaparátů s menším obrazovým snímačem. 

Rychlost ostření byla posunuta na vyšší úroveň díky kooperaci s IBIS. Všechny tyto technologie jsou zabaleny v kompaktním těle, které váží cca 900g 

GF 35-70mm F4.5-5.6 WR

Se stal nejlevnějším zoom objektivem pro GFX systém a v kitu s GFX 50S II je velmi výhodnou variantou, jak vstoupit do celého GFX systému. Rozsah ohniskových vzdáleností není nijak obrovský, ale pokryje nejběžněji používaná ohniska. 

FUJIFILM X-T30 II

Je fotoaparát, který dobře známe, ale vylepšený tak, aby obstál rychlostně i vedle FUJIFILM X-T4.  Více třeba samostatně.

Závěr závěrů

Na tomto místě bych vám chtěl poděkovat za přečetní a za to, že si mnozí z vás již koupili můj online kurz. Když jsem ho dělal, tak jsem ani nedoufal v tak vysoký dosah a ještě jednou vám za to děkuji. 

Vestavěna stabilizace snímače FUJIFILM (IBIS) ve fotografické praxi

Je tomu již více než tři a půl roku, co firma FUJIFILM uvedla na trh svůj první fotoaparát s vestavěnou stabilizací snímače označovanou zkratkou IBIS. Konkrétně se jednaloo o model X-H1, který byl pojat jako “hybridní” (fotografování i video).

Modul IBIS je tvaru L a ve své první generaci pro jeho posun sloužil pružinový mechanismus. Aktuálně je modul již menší a pro posun používá elektromagnety. Společně se stabilizací “plave v prostoru” i závěrka fotoaparátu, která je odtlumena od těla - toto řešení má za následek, že každý model s IBIS má mechanickou závěrku o něco tišší než model bez IBIS. 

Účinnost IBIS počítáme na EV a v marketingových materiálech je vždy uvedena maximální naměřená hodnota. Ta se měří standardizovaně dle CIPA s objektivem s úhlem záběru odpovídajícím 50mm na Full Framu. 

Již zmiňovaná X-H1 má účinnost až 5.5 EV. Abych to polidštil, tak by to mělo znamenat výrazně delší čas se stejně ostrým výsledkem. Počítejme s 5 EV:

Fotografujeme kostel z ruky s fotoaparátem bez IBIS

• 1/125s, F11, ISO 3200 (výsledek je ostrý)  

Fotografujeme stejný kostel z ruky s fotoaparátem s IBIS

• 1/4s, F11, ISO 200 (výsledek je teoreticky stejně ostrý, bez pohybového rozostření našeho pohybu)

Když se podíváte ještě jednou na příklad, tak vidíte, že se nám posunul o 5 expozičních kroků čas závěrky (prodloužil se), díky tomu na snímač dopadá světlo mnohem déle a ekvivalentně nám spadne ISO z 3200 na 200. Výsledkem je stejně exponovaná fotografie, ale s rozdílným časem závěrky a návazně ISO. V čisté teorii by tedy měl být snímek s dlouhým časem závěrky a nízkým ISO o něco “čistší” od digitálního šumu. 

Než se začnete radovat a rozbíjet své stavební spoření, tak si zasaďme toto celé do kontextu scény. Fotografujeme-li statické scény, tak můžeme beztrestně používat dlouhé časy závěrky (podobně jako při fotografování ze stativu), ale jakmile se bude scéna pohybovat, tak statické předměty budou ostré, ale ty co se hýbou budou rozmazané. 

Fotografovaná scéna z pohledu rychlosti: 

Vždy říkám, že na scénu se můžeme dívat z pohledu její hloubky (clona objektivu) nebo z pohledu její rychlosti (čas závěrky). Hraniční rychlostí bývá 1/60s, když fotíte lidi, kteří se pohybují velmi klidně. Jakmile máte ve scéně děti, tak je to už moc dlouhý čas a budou na většině fotografií rozmazány. 

Teď si možná říkáte, že nefotografujete lidi, ale jen přírodu, ale ta také umí být rychlá - například vítr ve stromech apod. 

IBIS nám umožňuje prodloužit čas a tím snížit výsledné ISO, ale ve všech situacích tento efekt nemůžeme použít, protože expoziční trojúhelník je neúprosný a funguje vždy. Pojďme si ukázat říci o reálné využitelnosti:

Kdo fotografuje například architekturu z ruky v podvečer, tak bude nadšený, protože díky IBIS se najednou dostáváme do vod, kdy můžeme použít poměrně dlouhý čas, vysokou clonu a nižší ISO. Je to takové fotografování skoro ze stativu bez stativu. 

Dalším dobrým příkladem je fotografování s velmi dlouhými ohnisky. Při jejich používání jsou efekty hned dva: 

1. lze používat výrazně delší čas závěrky než by člověk “udržel” s modelem bez IBIS.

2. hledáček je mnohem klidnější, protože snímač stabilizuje váš třes a pohyb, který je mnohonásobně patrnější u delšího ohniskových vzdáleností

Nezanedbatelný pozitivní dopad je pro všechny, kteří nejsou stabilní při fotografování. Může se stát, že máte třes i já jsem to zažil, když jsem s čerstvým půl metrem jizev fotografoval v Makedonii a v hledáčku jsem viděl jak se třesu, tak jsem si dal objektiv na X-H1 a nejednou naprostý klid - to vás uklidní a může to mít pozitivní psychologický efekt. Změna z času závěrky například 1/500s (třes + delší ohnisko) na 1/125s a nižší ISO může mít doopravdy velký přínos. 

Nezmínil jsem, ale z kontextu vyplývá, že IBIS nám pomáhá v expozičním trojúhelníku zachovat ISO, ale zvětšovat clonu objektivu. Obrovskou výhodu do může mít například u krajiny, architektury nebo i jednotlivých typů street fotografie, kdy máte poměrně výrazně zacloněný objektiv, nízké ISO, ale stále slušný čas závěrky (například 1/250s).

Příklad - výsledkem je expozičně stejná fotografie:

1/250s F5.6 ISO 200

=

1/60s F11 ISO 200  

A v neposlední řadě lze IBIS používat kreativně - například noční město, ostré budovy rozmazané tramvaje a to vše z ruky. 

Z reálné využitelnosti nám plyne i reálná nevyužitelnost. Například při reportážním fotografování nám bude dlouhý čas závěrky k ničemu, když vše pohyblivé bude rozmazané. Samozřejmě, když se jedná o kreativní vyjádření, tak je to zcela v pořádku. Expoziční trojúhelník je neúprosná milenka a má svá pevná pravidla. Sáhnete-li do času závěrky tak nám letí buď ISO dolů nebo clona objektivu nahoru (pokud má být výsledkem stejně exponovaný snímek).

IBIS v praxi klady: 

1. pozitivní ovlivnění expozičního trojúhelníku (nižší ISO)

2. klidný hledáček

3. tišší mechanická závěrka

IBIS v praxi zápory

1. negativní ovlivnění expozičního trojúhelníku (příliš dlouhý čas pro některé žánry není žádoucí)

2. plavající hledáček (jsou lidé, kterým to nedělá dobře, pak je lepší nastavit IBIS na stabilizování jen při namáčknuté spoušti)

V tomto krátkém zamyšlení jsem se držel pouze linky fotografování. Přínos IBIS pro natáčení videa z ruky je výraznější, protože pomáhá mírnit jemné otřesy a tím dává více prostoru pro dostabilizování videa v postprocesu. 

Osobně IBIS u fotoaparátu nevyžaduji, ale není na škodu ji mít - tedy za předpokladu, že to neberete tak, že je to další mechanická věc, která se může rozbít. Z toho vychází nejlépe nemít nakonec žádný fotoaparát. 

Děkuji Jiří Benedikt za námět na krátký článek. 

FUJINON XF 18mm F1.4 R LM WR - jasný pohled do budoucnosti

V některých případech je velmi těžké vymyslet titulek článku, či recenze, ale tentokrát to bylo velice snadné, protože si doopravdy myslím, že nová osmnáctka je pohledem do blízké budoucnosti a do filozofie vývoje a výroby nových objektivů pro fotoaparáty FUJIFILM řady X. 

Já osobně se vždy těším na jakýkoliv nový objektiv, protože novinkami značka dýchá a ukazuje nejen, že žije, ale také kam směřuje. Po těžkém roce, ve kterém se každý výrobce potýkal s novými problémy a některé produkty se v čase posunuly jsem se dočkal, protože já čekal přesně na tento objektiv. 

O nové osmnáctce se spekulovalo poměrně dlouho. Různě se objevovala a mizela z oficiálních, či polooficiálních road map objektivů, až byla ukotvena pevně a mně nezbývalo než se těšit. Abych vás uvedl do děje, tak vlastním pouze dva originální Fujinon objektivy a těmi jsou XF 35mm F1.4 R, který je jedním ze třech nejstarších objektivů vůbec. Druhým objektivem v mé brašně je XF 16mm F2.8, který považuji za nejlepší širokoúhlý objektiv z pohledu ceny a výkonu. Abych se ale přiznal, tak jsem si ho vybral nejen z racionálního důvodu, kterým je rozhodně cena, ale také protože jsem čekal na 18mm.

Na místě je určitě otázka, proč tomu tak je?

16mm (24mm po přepočtu) je nejširší ohnisko, které dokáže můj mozek slušně krotit, při fotografování reportáže, ulic apod. I tak se mi do záběru dostávají občas předměty, které v nich nechci a ne vždy jsem podvědomě schopen kontrolovat všechny rohy - například u reportážního stylu fotografování. Dlouhodobě vnímám, že je tedy pro mě osobně ohnisko 18mm (28mm po přepočtu) vhodnější. 

Určitě lze namítnout, že 2mm nejsou tolik. Máte samozřejmě pravdu a jednalo by se o rozdíl zanedbatelný, kdybychom se bavili o teleobjektivu. U širokého ohniska je rozdíl poměrně výrazný. 16mm poskytuje úhel záběru 83,2° a 18mm 76,5° a právě o něco užší záběr a případně i nižší deformace obrazu bylo přesně to, co jsem chtěl vyzkoušet v praxi. 

Co nového přináší XF 18mm F1.4? 

Velmi prostý design, který působí podobně jako u ostatních FUJINON objektivů prémiovým dojmem. Clonový kroužek má velmi příjemný a jistý chod, nejedná se o žádný “traktor”, takže není při nastavování tak hlasitý jako některé jiné clonové kroužky. Stejně jako u druhé generace XF 27mm a tedy stejně jako všechny objektivy pro GFX je vybaven aretací na pozici A. Nemůže se tedy stát, že při využívání priority času si v brašně nebo při manipulaci s fotoaparátem přenastavíte clonu objektivu. S vnějškem přímo souvisí i vlastnost, která je definovaná v názvu a tím je utěsnění vůči vniknutí vlhkosti a prachu (WR). Průměr předního filtru je standardních 62mm a s filtry tedy nebudete mít žádný problém. Váha je slušných 370g.

Podstatné změny se udály uvnitř tubusu objektivu. Optická soustava se skládá z patnácti členů v devíti skupinách. Přítomny jsou 3 asférické a jeden ED člen. Celá optická stavba je vytvořena s důrazem na minimalizaci chromatické a komické aberace. Výsledkem je vysoká ostrost výsledného obrazu s velmi jemně přenesenými detaily. Je až neuvěřitelné, že pocitově se vám zdá obraz už v hledáčku ostřejší. Speciálně, pokud máte dvě těla s dvěma různými objektivy. 

Jedna z devíti skupin se stará o ostření objektivu. Tato skupina obsahuje šest členů, kteří se při zaostřování pohybují společně. Tento přístup k ostření poskytuje jako výsledek jednu jedinou věc - perfektní ostrost při ostření na všechny vzdálenosti. Mnoho lidí si to třeba neuvědomuje, ale objektivy podávají různý výsledek na různou vzdálenost zaostření. Skvělým příkladem je například objektiv XF 23mm F2, který při ostření na jeho nejkratší zaostřovací vzdálenost trpí na “soft focus”, jeho obraz není tedy tak ostrý, jako když použijete stejné nastavení, ale ostříte na 3m. 

18mm F1.4 je perfektní na všechny vzdálenosti a ještě lepší je to v kontextu toho, že nejkratší zaostřovací vzdálenost je pouze 20 cm. Fujifilm tedy opět dodal širokoúhlý objektiv, který je prakticky makro (stejně jako 16mm F1.4 a 16mm F2.8). Nejkratší zaostřovací vzdálenost XF 16mm F1.4 je dokonce pouze 15cm a výsledná magnifikace (zvětšení) je 0,21x a 0,15x ve prospěch XF 16mm. 

Odhlédneme-li od perfektní ostrosti, tak vás určitě zajímá jeho rychlost. Pro pohyb ostřící soustavy je používán LM motor ostření (linear motor), na který je FUJIFILM dlouhodobě tak moc hrdý, že ho uvádí přímo v názvu objektivu. Dříve byl LM motor ostření devizou hlavně prémiových teleobjektivů, kterým je například XF 50-140mm F2.8 LM WR OIS. Ostření je tedy velmi rychlé a samozřejmě naprosto přesné, což vychází z hybridního přístupu k ostření pomocí měření fázové detekce přímo ze snímače společně s kontrastem, kterým jsou vybaveny všechny FUJIFILM fotoaparáty již od modelu X-E2.

Majitelům X-T4, X-Pro3, X-S10 a X-E4 se navíc nabízí možnost ještě automatické ostření zrychlit pomocí nastavení limitu ostření. Tato funkce, kterou naleznete v menu fotoaparátu, vám umožňuje definovat rozsah zaostření. Když změníte rozsah ostření z 20cm až na nekonečno na například 50cm až nekonečno, tak ostřícímu motoru zkrátíte jeho dráhu a zase zrychlíte automatické ostření. Tuto funkci můžete rychle aktivovat a deaktivovat namapováním na FN tlačítko nebo si ji vložit na MyMenu a mít ji rychle k dispozici.

Ben Chrisman (USA)
FUJIFILM X-Pro3 18mm | F1.4 | 1/500 | ISO160
XF18mmF1.4 R LM WR

Dlouhodobě ode mě můžete slyšet hlášku, že bokeh řeší pouze fotografové a už nikdo jiný. Je pravda, že pro mě není zas tak důležitý, ale u tohoto objektivu jsem byl překvapen nad příjemným přechodem do rozostřeného pozadí. Obecně je pro mě důležitá spíše hranová ostrost, která dokáže oddělovat jednotlivé vrstvy obrazu. K hranové ostrosti velmi přispívá render detailů XF 18mm. 

Shinichi Hanawa (Japan)
FUJIFILM X-T4 18mm | F1.4 | 1/20 | ISO400
XF18mmF1.4 R LM WR

18 mm vs 16 mm

Sotva se začala 18mm prodávat, tak se také začaly objevovat dotazy zda si radši vybrat 16 nebo 18mm nebo zda prodat 16mm a koupit si 18 mm.

Na následujících řádcích budu prezentovat jen svůj subjektivní názor v nejčastějších situacích, které se nyní dějí nebo dít budou. Začněme od toho jednoduššího: 

1. Mám XF 16mm F2.8 a líbí se mi XF 18mm F1.4

Toto je přesně můj případ. Nákupem 16mm F2.8 jsem prakticky čekal na 18mm s tím, že se rozhodnu podle kvality nové osmnáctky. 16mm je pro mě limitních a více mi vyhovuje ohnisko 18mm, a proto je změna lehce opodstatněná. Na druhou stranu musím na tomto místě říci, že 16mm je za svou cenu naprosto skvělým objektivem a pořád si stojím za tím, že jeho nákup není v žádném režimu chybou. 

MTF 18MM F1.4

MTF 16MM F1.4

Kdybych vám měl lehce polidštit tyto dva MTF grafy, tak z nich vyplývá, že nová 18mm je opticky o něco vyzrálejším objektivem, a to jak z hlediska kontrastu tak ostrosti od středu do krajů.

2. Rozhoduji se, zda koupím XF 16mm F1.4 nebo XF 18mm F1.4

Hned na začátku je potřeba říci, že se nejedná o snadnou volbu a kdybych měl výběr naprosto zjednodušit, tak bych doporučil si vybrat podle ohniska, které vám více vyhovuje. Všechny ostatní parametry budou až moc blízko sebe, protože 16mm F1.4 je TOP 3 nejoblíbenějších FUJINON objektivů na celém světě. Měřený rozdíl ve výkonu můžeme vidět na MTF grafech

3. Mám XF 16mm F1.4 a zvažuji prodej a nákup XF 18mm F1.4

Za mě těžko obhajitelné, pokud ovšem důvodem není více vyhovující ohnisková vzdálenost. Z pohledu jiných vlastností nelze takovou změnu zas tak lehce před sebou odůvodnit. 

Pohled do budoucnosti? 

Dlouhodobě se spekuluje o nových verzích světelnějších objektivů od FUJI. Tyto informace se objevují a mizí podobně jako dříve informace o XF 18mm F1.4. Osobně si myslím, že k tomu v nějakém časovém horizontu jednoduše dojít musí a na ráně jsou ohniska 23, 35 a 56mm. Můj tajný tip a nebo dokonce přání je, aby každý nově příchozí objektiv byl vystavěn na stejných základech jako nová osmnáctka. Dokonce bych si dokázal představit situaci, kdy v jednom identickém tubusu bude modulováno více ohnisek - pozitivní dopad takového přístupu je lepší výrobní cena. Na tomto základu například udělal svoji trojici objektivů VILTROX (23, 35 a 56mm jsou ve stejném těle). 

FAKTOR ZÁBAVNOSTI 

10 z 10 lineárních motorů ostření 

Závěr

XF 18mm F1.4 R LM WR dělá každičkou věc dobře. Po takové větě by mě hned napadla otázka: “A není to nuda?”. Jedním dechem tedy musím dodat, že se v případě tohoto konkrétního objektivu nejedná o technické cvičení, které by postrádalo svou duši. Naopak má jisté kouzlo, které si dokáže člověka rychle podmanit. Objektiv jsem vzal s sebou na svatbu do Beskyd a bylo to asi poprvé, co jsem měl neúměrně více fotografií z jiného objektivu, než z mé primární XF 35mm F1.4. 

18mm jednoduše funguje, ponouká člověka jít blíž, poskládat obraz, zachytit ještě něco. Mám z ní pocit, jako by mi ukazovala budoucnost, která mi říká nejen jak budou vypadat nové objektivy, ale že je i připravená přenášet ty nejjemnější detaily na novou generaci FUJIFILM fotoaparátů (kterou dle neoficiálních informací čekáme během roku 2022). V některých případech je velmi těžké vymyslet titulek článku, či recenze, ale tentokrát to bylo velice snadné, protože si doopravdy myslím, že nová osmnáctka je pohledem do blízké budoucnosti a do filozofie vývoje a výroby nových objektivů pro fotoaparáty FUJIFILM řady X. 

FOTOGRAFIE POCHÁZÍ Z FUJIFILM-X.COM - https://fujifilm-x.com/cs-cz/products/lenses/xf18mmf14-r-lm-wr/sample-images/

Ergonomie FUJIFILM X-E4 aneb jak to bude ve skutečnosti fungovat v terénu?

FUJIFILM vyniká nejen nekonečným počtem systémů vyklápění LCD displayů (toto prvenství nám již nemůže sebrat žádný jiný výrobce), ale i změnami designu a ergonomie.

Stačí si vzpomenout na zaklopený LCD u FUJIFILM X-Pro3 nebo X-E3 u které jako u první chyběl takzvaný křížový volič. Tato absence se ukázala jako cesta a redukci tlačítek se týká všech modelů až na FUJIFILM X-T4. V září 2018 byla vydána X-T3 s křížovým voličem a po ní již žádný neměl tento ovládací prvek. Tedy až na zmíněného nástupce FUJIFILM X-T4.

Dá se předpokládat, že křížový volič a tedy čtyři FN tlačítka se již na modely nikdy nevrátí. Aktuálně si ho tedy může zdržet jen T jednotková řada a potenciální nástupce modelu FUJIFILM X-H1.

Již jsem naznačil, že FUJIFILM X-E3 byl unikátní model, a to nejen redukcí tlačítek, ale jako první se mohl pyšnit podporou Bluetooth, která zlepšila připojení k aplikaci a geotaggování.

JONAS RASK

Menší odbočka do obecné filozofie značky FUJIFILM

Každý výrobce si volí rozměry fotoaparátu. Můžeme se mylně domnívat, že vždy závisí na minimální velikosti vnitřních komponent, ale není to zcela přesně. Ano, pokud máte nějakou velikost stabilizace snímače (IBIS), tak kolem ní musíte postavit fotoaparát. Jak se, ale liší situace, kdy by mohl být fotoaparát ještě menší díky tomu, že nemá tak pevné omezení?

FUJIFILM X-E řady je to “nejmenší”, co se FUJIFILM rozhodl vyrábět (vezmeme-li v potaz parametry jako přítomnost hledáčku a bajonetu). Jiní výrobci nám dokázali, že je možné vytvářet ještě menší přístroje, a to i s většími snímači (například SIGMA FP, která ovšem nemá mechanickou závěrku).

Velikost X-E je tedy výsledkem konsenzu, ve kterém je zvolena “nejmenší efektivní velikost” fotoaparátu. Dalo by se to chápat, že cokoliv menšího je již dle FUJIFILMU těžko ovladatelné.

EVOLUCE X-E

Pamětníci vědí, ale je potřeba připomenout, že X-E řada je druhou uvedenou řadou FUJIFILM X s výměnným objektivem. Tedy první byla X-Pro řada a druhá X-E. Jen pro pořádek X-T10 byla uvedena až o tři roky později, tedy až v době existence X-E2.

Vsuvka o stáří řady je důležitá, protože X-E byla vždy tak trochu minimalistická verze X-Pro. Tam kde X-Pro řada nabízela složitý hybridní hledáček se X-E spokojila s čistě elektronickou variantou. Základem celé řady FUJIFILM X tedy byly až do příchodu X-T1 (uvedena až po X-E2) stroje pouze s hledáčkem na straně (X100, X-Pro a X-E).

X-E2 byla evolucí, která vyrazila do světa jako fotoaparát s pouze kontrastním ostřením, ale v updatu FW byla srovnána na výkon modelu X-E2s (jedno tlačítko bylo jinde) a v tomto srovnání bylo předáno ostření pomocí fázové detekce. Dle mého soudu se jedná o největší FW skok v historii řady X.

X-E3 byla první fotoaparátem s joystickem a absencí křížového voliče a první model s Bluetooth.

Přehledně prvenství X-E řady:

• X-E1 byl první X-Trans bez hybridního hledáčku

• X-E2 zažil největší skok v updatu FW

• X-E2s první mezimodel, jehož zvýšený výkon byl dotažen updatem FW u X-E2

• X-E3 změna ergonomie, která ovlivnila všechny řady včetně GFX, kromě X-T jednotek + první s Bluetooth

Ergonomie X-E4 a jak to bude fungovat?

Nejspíše se sluší říci v čem je X-E řada unikátní? Rozhodně je na první pohled zřejmé, že přidává další systém vyklápění LCD. Od X100V si propůjčila myšlenku zanořeného LCD, který neničí čistotu zadního panelu.

Objektivně lze říci, že X-E4 má nejméně tlačítek ze všech modelů. Absentuje přepínání ostření S,C,M na předním panelu (stejně jako u modelu X-S10). Dále zcela chybí zadní roller. Možná si říkáte, že to už taky známe z modelu X-S10, ale S10 nemá kompenzaci expozice a kolečko na tomto místě využívá pro různé funkce dle nastavení. Toto se netýká X-E4, která nemá zadní roller, ale má kolečko kompenzace expozice. Docela pravděpodobné je, že v budoucnu například X-T40 ho již mít také nebude (tedy pokud se ukáže dlouhodobě, že toto odstranění není takový problém).

Při pohledu na tlačítka vidím pouze dvě mechanická tlačítka, kterým je dle mého možné bez ztráty přiřadit libovolné funkce. Rekordmanem v počtu ovládacích prvků je GFX 50s s devíti mechanickými tlačítky (+ zadní roller).

JONAS RASK

Na co tedy X-E4 spoléhá?

Dalo by se to zjednodušit, že na totální minimalismus. Dvě programovatelná tlačítka nutí uživatele více přemýšlet o podobě Q menu a možná i o podobě MyMenu. Samozřejmě další FN funkce se ukrývají v gestech na dotykovém LCD.

Z návodu plyne, že jediná mechanická FN tlačítka jsou FN na horním panelu, AE/AF lock a Q. Nepředpokládám, že by se někdo vzdal vstupu do Q menu, takže nám doopravdy zůstávají pouze dvě volná tlačítka a 4 gesta na dotykovém LCD.

Jak bych si X-E4 nastavil já?

Musím se přiznat, že většinou nepoužívám velký počet FN tlačítek, protože si vždy požadovanou funkci, či její kombinaci přiřazuji na tlačítka před nebo na začátku fotografování.

Přenastavení není nutné hledat v MENU, jednoduše stačí v režimu fotografování podržet tlačítko DISP/BACK a automaticky se dostanete do programování tlačítek.

Jedno tlačítko bych určitě obětoval na přepínání systému ostření S-C-M, protože ho například při reportážích docela často měním.

Poslednímu tlačítku bych tedy přiřazoval funkci dle situace (musel jsem si dojít pro svou prémiovou X-Pro3, abych se podíval, jak mám nastaveny její tlačítka a ukázalo se, že má 3 mechanické volné + S-C-M volič, na volné pozici mám zapínání a vypínání ostření na oko a tvář).

Zvětšující se kouzlo Q menu

Spoustu problémů řešení Quick menu, které si můžete libovolně měnit. Dlaždice mohou mít různé funkce a i různé pořadí. Q menu lze tedy zcela upravit a výhoda je, že je dělené pro fotografování a video.

Co všechno mohu mít v Q menu?

Celkově se jedná o 38 různých funkcí - viz obrázek. Ano, jsem si vědom toho, že nastavování přes Q menu je + jeden krok proti mechanickému tlačítku, ale stále to není hledání v celém menu.

Jak si rychle personalizovat své Q menu?

Stačí v režimu fotografování stisknout a držet Q. Opět nemusíte nic hledat hluboko v menu.

Občas něco hledáte v MENU? Vytvořte si MyMenu.

Používám zcela jednoduchou pomůcku - když něco hledáte potřetí v Menu, tak bude vhodné si danou položku přidat do tzv. MyMenu. Toto menu si můžete vytvořit MENU - KLÍČ - UŽIVATELSKÉ NASTAVENÍ - NASTAVENÍ NABÍDKY. Položky si můžete přidávat a ubírat. Výhodou je, že při stisknutí MENU/OK již nebudete automaticky v první položce I.Q., ale ve vašem MyMenu.

Bude pro mě ergonomie X-E4 problém a je potřeba se ji bát?

Pro mě osobně ne, protože mám rozhodně velkou výhodu ve znalosti kompletního menu a vždy vím, kde mám co hledat. Toto, ale není předpoklad a ani žádoucí stav při používání fotoaparátu, protože je vhodné s ním fotografovat a ne se hrabat v nastaveních. Rozhodně bych vám doporučil, i na vašich stávajících FUJIFILM fotoaparátech, vytvořit si vlastní Q menu a popřípadě i MyMenu. Pokud nevíte, co některé funkce znamenají, tak vřele doporučuji můj ONLINE KURZ.

Jediné čeho se doopravdy bojím u ergonomie je na pohled nízko uložený joystick, takže při velikosti mých rukou to pravděpodobně nebude tak komfortní, jako u X-Pro3, ale přiznejme si, že X-T30 ho má také nízko umístěný a na podzim jsme s ní udělal 1500 záběrů na svatbě, kde jsem ji měl v pozici druhého těla.

Kdybych mohl FUJIFILMU radit, co bych poradil?

Počet mechanických tlačítek není problém, pokud by FUJIFILM začal rozlišovat stisknout / držet. Některá tlačítka již takto fungují (například Q, DISP/BACK). Touto jednoduchou programovou změnou by každý fotoaparát prakticky zdvojil svůj počet mechanických tlačítek a všichni by byli spokojeni.

Koupil bych si X-E4?

Ano. Jednoduchá odpověď na jednoduchou otázku. Dle mého se jedná o krásný minimalistický počin a mám v hlavě menší představu, při které používám X-E4 nejen jako druhý foťák, ale také jako webovou kameru a také jako tělo na kterém budu používat své objektivy pro systém Leica M.

OSOBNÍ POST SCRIPTUM

Tato doba je dlouhá a obtížná. Pro každého z nás. Je jedno zda to váš život či práci na první pohled neovlivnilo. Stres je všude kolem nás, a proto je dobré věnovat se sobě a činnostem, které vás baví. Osobně doufám, že jste se z dnešního příspěvku dozvěděli něco nového a třeba jste dostali i chuť si něco vyzkoušet, byť třeba jen úpravu Q menu.

Moc a moc si vážím každého, kdo se rozhodl mě podpořit nákupem online kurzu. Doopravdy mi to pomohlo. Stále platí, že za každého dalšího budu rád.

Druhým velkým projektem, který dělám s Khiria je Origins Workshop na kterém bude mnoho inspirativního obsahu a je to možnost, jak si 5.5. pustit domů dobrou inspirující náladu. Nákupem online vstupu nepodpoříte jen mě a Elišku (Khiria), ale také všechny přednášející, protože se nesnažíme jen o něco nového, ale i o velmi férové podmínky pro naše přednášející.

Podnikám 5 let a již nějakou dobu sním o tom, že jednou budu mít nápady, které dají dalším lidem práci/možnost si vydělat nějaké peníze a Origins Workshop je první taková zkušenost a jsem za ní rád.

A poslední odstavec. Včera jsme začali pracovat na překladu hodinové přednášky od York Place Studios (FUJIFILM UK) a musím se přiznat, že už jen to mě nakoplo a přitom se jedná jen o zlomek obsahu, který celý den 5.5. uslyšíme.

Pavel

Origins Workshop 5/5/2021 ON-LINE

- 8 hlavních přednášejících

- live stream + záznam

- přednáška od anglických York Place Studios s českými titulky

- bonusová videa z fotografování (hledání záběru, světla, komunikace)

- York Place Studios, Lukáš Korynta, Dalibora Bijelic, Honza Martinec, Khiria, Marek Sybal, Martin Faltejsek, Jana Kupčáková

Dozvědět se více

---

SLEDUJ MĚ NA INSTAGRAMU

GFX 100s - to nejlepší z obou světů

FUJIFILM GFX 100s je nesporným nástupcem GFX 50s, které bylo prvním FUJIFILM fotoaparátem se snímačem velikosti 33x44mm. Japonské firmy ne vždy vynikají v dobře pochopitelném názvosloví a řadě GFX se to bohužel také nevyhlo. Na tomto místě bude vhodné si modely správně zařadit, protože se nám o nich pak bude snáze mluvit:

1. GFX 50s

Je zcela prvním modelem GFX od značky FUJIFILM. Jeho tělo a ergonomie je nejvíce podobná v řadě X modelu X-H1. Jeho srdcem je 50 Mpix snímač, který neumožňuje využívat fázové detekce a ostření je tedy odkázáno pouze na kontrast - stejně jako první FUJIFILM modely (X-Pro1 a X-E1).

Mezi unikátní řešení patří odjímatelný hledáček, který lze rozšířit o kloub, díky kterému je možné tento hledáček polohovat. 

Jisté otázky vzbuzovala nástavba pod LCD, která fyzicky zvětšovala celý fotoaparát. Tento prostor byl ovšem zcela prázdný a sloužil pouze jako tzv. “cooling box”, tedy pro lepší chlazení. Fujifilm u svého prvního modelu vsázel na jistotu a radši přidal tento prvek, aby měli inženýři jistotu, že budou schopni vždy uchladit stroj samotný. 

Představení bylo na akci Photokina 2016 a prodej oficiálně započal v prvním čtvrtletí 2017.

Cena je k dnešku 149 990 Kč, ale lze čekat výraznou korekci, či akce pro ukončení prodeje.

2. GFX 50r

Na rozšíření řady GFX o další model s jiným designem jsme si museli počkat do podzimu 2018. GFX 50r nepřinášel nové technologie. Spíše se jedná o GFX 50s v minimalističtějším pojetí za nižší cenu. Pohání ho stejný 50 Mpix snímač i stejný procesor. 

Vzhledem i ergonomií je mu nejvíce podobný model FUJIFILM X-E3. Pozitivem bylo odstranění výše zmíněného “cooling boxu”. Na druhou stranu o co může být model s hledáčkem na straně nižší a plošší, o to je delší. 

GFX 50r je a bude nejlevnější vstup do systému se snímačem 55mm (diagonálně). Těší se své popularitě díky dostupnosti, jednoduchosti a například i kompaktnosti s objektivem GF 50mm f/3.5. Kompaktnost prosím berte trochu v uvozovkách, protože se nejedná rozhodně o malý fotoaparát, ale když přihlédneme k velikosti snímače a tedy i velikosti bajonetu, tak se zdá jeho velikost velmi racionální. 

Cena je k dnešku 95 990 Kč.

3. GFX 100

První GFX na světě se snímačem s rozlišením 102 Mpix. První fotoaparát se snímačem 55mm, který byl vybaven stabilizací a první GFX s možností využití ostření pomocí fázové detekce. 

Již z prvního odstavce je jasné, že GFX 100 byl velký skok od prvních GFX. Zvýšení výkonu je velmi vysoké. Fázová detekce pomocí pixelů přímo na snímači ukázala kompletní potenciál této řady. Cenou za tento vysoký výkon je čtvercové tělo, které pojme hned dvě baterie NP-T125, velké fyzické rozměry a velký ergonomický posun spíše k ovládání, které známe z DSLR - tedy roler-roler. 

Změna ergonomie začala naznačovat, že FUJIFILM cílí nejen na své zákazníky, kteří chtějí to nejlepší, ale také na majitele profesionálních DSLR, které morálně už třeba zastaraly.

Prodej začal ve druhém čtvrtletí 2019 a cena tohoto modelu je aktuálně 299 990 Kč. 

4. GFX 100s

FUJIFILM GFX 100s je čerstvou novinkou a i když nese v názvu “sto”, tak ho můžeme snadno označit za nástupce modelů GFX 50s a GFX 50r. Číslovka označuje v tomto případě použitý snímač. 

Jedná se tedy o druhý model se 102 Mpix, tedy identickým snímačem, který byl poprvé použit u modelu GFX 100. 

Startovací cena je 159 990 Kč. 

Vnější prvky a ovládání

Na první pohled je zcela patrné, že se opět mění vnější design. Hledáček zůstává uprostřed přístroje podobně jako u GFX 50r, ale není již odjímatelný. Disponuje fyzickou velikostí 0.5 palce a 3.69 miliony obrazových bodů. Tento typ hledáčku dobře známe z GFX 50r, X-T4 apod. 

U zadního LCD je zohledněna nutnost zobrazování vysokého rozlišení, a proto je vybaven 3.2 palce a 2.36 miliony obrazových bodů (pro příklad u X-T4 je to pouze 1.62 milionu obrazových bodů a fyzická velikost 3 palce).

Ergonomický předobraz GFX 100s můžeme hledat u poměrně čerstvého modelu střední třídy APS-C segmentu. Konkrétně u modelu X-S10. Již standardně absentuje křížový volič, který začíná být dominantou pouze modelu X-T3/4.

Přední panel je zcela čistý mimo jednoho FN tlačítka a tlačítka aretace objektivu. Mechanický přepínač ostření (S-C-M) je umístěn na zadním panelu a naštěstí nechybí jako u zmiňovaného Fujifilmu X-S10. 

Horní panel se také nese v duchu minimalismu. Nečekejte kolečko času závěrky, na které je většina ortodoxních fuji uživatelů již zvyklá a stejně tak tu nenajdete mechanický ovladač pro nastavení hodnoty ISO. 

Vlevo můžete vidět přepínač STILL-MOVIE. I GFX 100s si osvojil rozdělení těchto dvou režimů a díky tomu snadnější pohyb a nastavení v menu, protože v módu MOVIE je možné nastavit kompletní parametry pro video, včetně asistentů a není tedy potřeba je hledat v celém menu mezi fotografickými funkcemi, jako u modelů v minulosti. 

Přímo pod přepínačem STILL-MOVIE se nachází bytelný PASM volič. Tedy volič na kterém si lze lehce definovat v jakém režimu fotoaparát funguje. Tedy zda ho nastavujeme zcela manuálně (M) nebo využíváme například prioritu clony (A) nebo prioritu času (S). V závislosti na PASM voliči jsou nastaveny rolery (přední a zadní). Mimo režimů můžete vidět označení C1 až C6 ve kterých můžete mít uložené různé nastavení simulací a přednastavení funkcí. Díky C1 až C6 tedy můžete mít připravená nastavení na různé žánry a jednoduše mezi nimi měnit bez nutnosti změny položky po položce v menu.

Absencí kolečka pro kompenzace expozice (je u většiny FUJI fotoaparátů uložena na pravé straně) se otevírá možnost mít definovaný posun kompenzace ve svým uživatelských C1-C6. Ve světě Fujifilmu má vždy dominantní funkci mechanický volič a jeho absence tedy může otevírat nové možnosti. 

PASM volič je vybaven aretací proti nechtěnému přetočení. Nemůže se tedy stát, že se například při vytahování z brašny posunete z C1 na M nebo naopak. Jakmile máte zaaretováno, tak je nutné stisknout střed tohoto voliče. 

Na kapličce hledáčku je vlevo umístěna dioptrická korekce, která má taktéž aretaci (funguje jako natahování hodinek - vytáhnout, nastavit, zacvaknout). Vpravo na kapličce je tlačítko “view mode” kterým přepínáte zda je aktivní pouze EVF, pouze LCD, zda je aktivní oční senzor - tedy LCD, které zhasne když se podíváme do hledáčku apod.

Dominantou pravé části horního panelu je bezesporu stavový display, který je monochromatický a jeho velikost je 1.8 palce. Tento sub monitor dokáže zobrazovat kompletní aktuální nastavení viz fotografie nebo náhled histogramu či grafickou podobu mechanický ovladačů času závěrky a ISO. 

Malé tlačítko u kapličky EVF s označením světla umožňuje invertovat zobrazení z bílého textu na tmavém pozadí na tmavý text na bílém pozadí. 

Blízko pravé hrany horního panelu jsou k dispozici dvě FN tlačítka, které mohou zastupovat libovolné funkce. 

Spoušť je již tradičně bezotřesová a pomáhá tedy ještě dále redukovat chvění způsobené stiskem spouště. Na tomto místě je potřeba říci, že je velmi dobře naladěn její odpor a nemělo by se dle mého názoru nikomu stávat, že bude pořizovat snímky omylem. 

Přímo vedle spouště se nachází tlačítko pro aktivaci funkce kompenzace expozice. Když vybalíte fotoaparát z krabice, tak je ergonomicky nastaven tak, že stisknete toto tlačítko a otočením zadního roleru měníte kompenzaci expozice. Já osobně toto nastavení měním ze “stisknout a držet” na “zapnuto/vypnuto”. Při změně na druhou variantu aktivujete tuto funkci stisknutím (stejně tak deaktivujete) a není tedy potřeba dvojhmat. 

Dominantním prvkem na zadním panelu je rozhodně LCD s velikostí 3.2 palce a možností vyklopení na dvou osách (stejný systém, který je použit na modelech X-T2, X-T3, X-H1, GFX 50s a GFX 100). LCD má samozřejmě dotykovou funkci. Umožňuje tedy výběr ostřícího bodu, fotografování přes LCD nebo aktivace další funkcí pomocí gest (FN tlačítko gestem). Samozřejmě lze dotykovou funkci vypnout nebo definovat zda bude aktivní stále nebo například jen při prohlížení fotografií. Procházení menu pomocí dotykové funkce není možné a spoléhat se tedy musíme jen na joystick. 

Zcela vlevo nahoře je umístěno tlačítko DRIVE, kterým lze přepínat z jednotlivého snímku na sérii (až 5 snímků/vteřina) až po bracketing módy. 

Přímo vedle kapličky elektronického hledáčku (EVF) je umístěn DELETE, který slouží pro mazání fotografií a například i zrychlené formátování SD karty pomocí tlačítkových zkratek (můžete si nechat automaticky poslat můj materiál na toto téma). 

Na pravé straně kapličky je umístěn přepínač S-C-M. Tedy ovládací prvek, kterým lze měnit styl ostření z jednotlivého na kontinuální a manuální. V jeho blízkosti je talčítko AF-ON, které slouží pro ostření pomocí palce. Například v manuálním režimu ostření dojde stiskem AF-ON k zaostření na místo, kde je umístěn ostřící bod (lze používat jako předostření do místa, kde se bude dít něco, co chceme vyfotografovat, výhodou je, že není zamčena expozice). Ostření pomocí tlačítka AF-ON je známé pro mnohé uživatele systému CANON. 

Ve stejné výšce jako S-C-M přepínač a tlačítko AF-ON je umístěn zadní roler, který nabývá různé funkce dle nastavení na PASM voliči nebo dle našeho nastavení v menu. Není problém si předdefinovat, že přední roler ovládá clonu (při stisknutí a tedy posunu jeho funkce ISO) a zadní čas závěrky a naopak. 

Na pravé straně LCD je shora umístěn Joystick, AEL (zámek expozice), MENU/OK, DISP/BACK a PLAY.

Joystick prošel po letech změnou a GFX 100s je tedy prvním modelem s novým typem této ovládací páky. Zda se stane standardem je otevřenou otázkou, protože poslední z řady X, který vychází souběžně s GFX a kterým je Fujifilm X-E4 má joystick klasický. 

Na první pohled je vidět, že základna pro oporu palce je výrazně větší a tato páčka se ovládá dobře. Samozřejmě pro mě, který roky používá na jiný typ, je to trochu nezvyk. Až dlouhodobější používání ukáže, zda je tento přístup vhodnější. U původní verze s malou základnou by sedalo říci, že pohyb bylo možné iniciovat potažením (klepnutím) do jednotlivých stran. Nový širší základna vybízí k používání “kolébkově”, tedy že je palec téměř stabilně v jedné pozici. 

Důvodů pro změnu mohlo být hned několik: životnost (i když jsem viděl jediný nefunkční joystick původní verze za několik let), lepší ergonomie (ukáže čas a reakce majitelů), lepší utěsnění apod.

Pod páčkou ostření (tak je joystick nazýván v oficiálních překladech manuálů) je umístěn ovládací prvek AEL tedy zámek expozice. Nepletu-li se z hlavy, tak ho lze přemapovat na libovolnou funkci z nabídka pro FN tlačítka.

MENU/OK slouží pro aktivaci a potvrzování položek v menu a jedná se o základní prvek společně s joystickem pro nastavování fotoaparátu. 

DISP/BACK přímo souvisí se svou funkcí “back” s tlačítkem MENU a jak název napovídá, tak iniciuje krok zpět. Funkce “disp” je aktivní v režimu fotografování a mění náhled v EVF a na LCD. Při dlouhém podržení DISP/BACK se navíc zrychleně u každého Fujifilm fotoaparátu dostanete k nastavení FN tlačítek. 

Posledním tlačítkem v tomto sloupci je PLAY, kterým vstupujeme do galerie záběrů na SD kartě. 

Na vrcholu palcového gripu je umístěno Q, tedy tlačítko, které umožňuje vstup do tzv. rychlého menu. Grip je v tomto místě dostatečně vysoký a nestávalo se mi, že bych si ho omylem tisknul při manipulaci. 

Ergonomie

Na první pohled je jasně vidět, že tato verze GFX disponuje velmi příjemnou hloubkou gripu. Jednoduše se velmi dobře drží, a to i s většími zoom či portrétními objektivy. Na vyčištěném předním panelu nic nepřekáží a jemné skosení části se spouští a předním rolerem jen přispívá k dobrému držení. 

Absence křížového voliče na zadním panelu pro změnu dává dostatek prostoru pro oporu palce bez toho, aby si člověk tisknul některá tlačítka. Pro mě je velmi příjemné mít palcem dostupný nejen Joystick, ale i AF-ON a přepínač S-C-M, který je u řady X umístěn na předním panelu a u levnějších modelů již není vůbec k dispozici. 

Tlačítka, která nejsou tak hojně používána jsou umístěna směrem do krajů a pracuje se i s jejich velikostí. Jak můžete vidět MENU/OK je největším tlačítkem ve sloupci a dá se tedy snadno identifikovat i když máte fotoaparát na oku. 

Komplexně se dá říci, že se člověk rychle zorientuje v ergonomii tohoto modelu. Samozřejmě logika některých prvků je zcela typická pro Fujifilm a uživatelé jiných řad budou vědět kde hledat. Primární ovládání roler-roler je pro změnu jeden krok směrem k lidem přecházejícím z jiných systému a celkově nám toto rozhodnutí napovídá, kam Fujifilm míří. 

Snímač a stabilizace snímače (IBIS)

Srdcem každého digitálního fotoaparátu je rozhodně jeho snímač a procesor zpracovávající obraz. GFX 100s je osazen snímačem s fyzickou velikostí 43.8mm x 32.9mm (o 66% větší než kinofilmové políčko). O rozlišování barev se stará Bayerova mřížka a celkové rozlišení je 102 Mpix.

O zpracování obrazu se stará X-Processor 4, který již dobře známe například z modelu Fujifilm X-T4. 

Dynamický rozsah (základní ISO 100) je u tohoto snímače dle webu photonstophotos.net 12.3 PDR. U řady X se snímačem o rozlišení 26 Mpix je to (základní ISO 160) 10.38 PDR a u GFX 50r 11.86 PDR. 

Je velmi pozitivní, že i přes dvojnásobný počet Mpix dosahuje GFX 100s a GFX 100 o něco většího dynamického rozsahu. 

Nejzásadnější změnou je generační skok snímače, který ve své 102 Mpix verzi nabízí využití fázové detekce přímo na pixelech snímače. Díky tomu je možné využívat ostření nejen pomocí kontrastu, jak tomu bylo u 50s a 50r, ale právě i pomocí fázové detekce. Kombinací fázové detekce z plochy snímače a kontrastu je zaručeno naprosto přesné a dostatečně rychlé ostření. Fujifilm ve svých materiálech uvádí rychlost zaostření kolem dvou desetin vteřiny. Já osobně bych odezvu GFX 100s nejvíce připodobňoval například k modelu Fujifilm X-H1. Již nelze GFX systém škatulkovat do pouze některých žánrů, kvůli pomalosti. Naopak by se dalo s klidem říci, že se jedná o fotoaparát univerzální s extra vysokým rozlišením. 

Stabilizace snímače (IBIS) je modul tlumící otřesy v pěti osách. U Fujifilmu se jedná o L moduly, u kterých v první generaci zajišťovaly posun pružiny (GFX 100, X-H1). V druhé generaci se jedná o posun pomocí elektromagnetu (GFX 100s, X-T4 a X-S10). Stabilizace druhé generace je menší, dosahuje vyšší účinnosti a nižší spotřeby akumulátoru. Fotoaparát GFX 100s je osazen zmíněnou druhou generací, která dosahuje účinnosti až 6 EV (měřeno dle standardu CIPA s objektivem GF 63mm f/2.8). 

S modulem stabilizace přímo souvisí mechanická závěrka, protože i ta se pohybuje se snímačem. Benefitem je odtlumení od těla přístroje a tedy nečekaně tichá mechanická závěrka (nečekaně s ohledem k velikosti závěrky). V sériovém snímání umožňuje až 5 snímků za vteřinu.    

Konektory a porty

K dispozici jsou dva sloty pro SD karty, které jsou samozřejmě UHS-II. Dvířka jsou umístěna na pravé straně gripu a jsou velmi bytelná. Sloty jsou v jedné řadě (nepřekrývají se) a tím je zaručena nejpohodlnější manipulace, při výměně jedné nebo obou SD karet. 

Na levé straně jsou zbylé konektory, které jsou překryty gumovými dvířky. K dispozici jsou oddělené vstupy pro sluchátka a mikrofon (velikost jack 3.5) a dále USB-C (pro nabíjení a propojení s PC), mikro HDMI a sync konektor pro blesky.

Dvířka pro baterii jsou umístěná na dolním panelu v gripu. Je potřeba říci, že GFX 100s je první GFX, které využívá menší baterii W235 (stejně jako X-T4). Umístění menší baterie v gripu umožnilo zlepšit fyzické rozměry tohoto fotoaparátu a maximální oddálení baterie od snímače zlepšuje hospodaření s vytvořeným teplem (prevence přehřívání pasivními metodami). 

Baterie má výdrž dle CIPA měření 460 snímků. Ze zkušenosti je realita při akčnějším fotografováním výrazně výše, takže například při reportáži by nemělo být problém překonávat 600 snímků. Mně osobně se nepovedlo baterii vybít. Využití W235 umožňuje dobíjení na cestách pomocí USB-C, což je za mě zásadní pro pohodlné používání fotoaparátu v terénu nebo při vytváření časosběrů nebo natáčení videa.   

Výstupy 

S novým GFX 100s lze jak fotografovat do formátu RAW, TIFF a JPG, tak natáčet video 4k 30p. 

Fotografie

1. RAW - 16bit (jeden snímek), 14bit (série snímků) | lze si vybrat nekomprimovaný, bezztrátově komprimovaný a komprimovaný RAF (nekomprimovaný má velikost cca 200Mb/snímek).

2. TIFF - 8bit nebo 16bit

3. JPG - různé velikosti a různé formáty (včetně panoramatického 65:24)

Video

1. Formát videa - MOV (HEVC/H.265, MPEG-4 AVC/H.264) a MP4 (MPEG-4 AVC/H.264, AAC)

2. Komprese - All Intra nebo Long GOP

3. Velikost, počet snímků za vteřinu, bitrate - DCI4k, 4k a Full HD | maximálně 59.94p pro Full HD | maximální bittrate 400Mbps
   

Jaký je nejzásadnější rozdíl mezi GFX 50s/r a GFX 100s? 

Z textu výše již bylo naznačeno, že hlavním rozdílem je modernější technologie snímače s dvojnásobným rozlišením. Když ovšem pomineme tento základní údaj, tak jako zásadnější osobně vnímám technologii snímače, která umožňuje ostření hybridně pomocí fázové detekce a kontrastu. Tato změna od čistě kontrastního ostření zcela mění pravidla hry a GFX 100s se tak jednoduše stává univerzální fotoaparátem s mnohem širší škálou použití za podobné peníze.

Za druhou podstatnou změnu považuji moderní IBIS modul, který fyzicky nezvětšuje velikost přístroje. Osobně aktivně stabilizace u těl fotoaparátů s menšími snímači nevyhledávám, ale u systému GFX se jedná o velmi užitečný kus hardwaru, protože expoziční trojúhelník je pouze jeden a světelnost objektivů pro systém GFX se nejčastěji pohybuje v hodnotách f/2.8 a f/4 (výjimkou jsou samozřejmě 110mm f/2 a 80mm f/1.7). 

Stabilizace vám jednoduše s GFX vylepší výsledky při fotografování z ruky za zhoršených světelných podmínek. 

Odklon od batery NP-T125 k NP-W235 je za mě velmi pozitivní, protože nová baterie je menší, poskytuje dobrý výkon a hlavně umožňuje USB-C dobíjení, což je velmi příjemné například při cestách, kdy mezi přejezdy dobíjíte například z dostatečně silné powerbanky. 

Ve zkratce vše co umělo GFX 50s dělá GFX 100s lépe. Samozřejmě se mu dá vytknout redukce ovládacích prvků a hledáček, který se již nedá odejmout, ale přichází s velmi podobnou cenou s jakou začínalo GFX 50s před čtyřmi lety, ale se zásadně vyšším výkonem a tedy i konečnou využitelností. 

Jaké jsou rozdíly mezi GFX 100 a GFX 100s?

Na první pohled by se dalo říci, že je GFX 100s menší bratr GFX 100. Osobně ho spíše řadím do řady s GFX 50s a 50r, protože tam patří nejen pojetím, ale hlavně cenou. GFX 100 je první GFX se stabilizací a první s snímačem 102 Mpix. 

Stabilizaci sice sdílejí, ale nesdílejí již její technologii, protože GFX 100 je vybaveno starším modulem s posunem pomocí pružin a GFX 100s využívá modernější posun pomocí elektromagnetů. Změna technologie dala do vínku GFX 100s mocnou výhodu v jeho konečné velikosti, protože velikost GFX 100 a GFX 100s je zásadně jiná. 

Dalším rozdílem jsou použité baterie NP-T125 (2x u GFX 100) proti NP-W235 u GFX 100s (1x). 

V čem je ovšem GFX 100 nepřekonané je hledáček s více než 5 miliony obrazových bodů proti 3.69 miliony obrazových bodů z GFX 100s. 

Hrubý výkon při fotografování a nahrávání videa bude velmi podobný a nabízí se velmi těžká otázka, proč by měl někdo investovat téměř dvojnásobek za výrazně větší a těžší přístroj, který bude mít velmi podobný - ne-li stejný výkon. 

Obě stovková GFX sdílí technologii pixel shift při které vzniknou 4 snímky s posunem stabilizace - jejich dodatečným spojením vznikne snímek s rozlišením 400 Mpix. Takto lze fotografovat ze stativu nepohyblivé předměty - například produkt, díla pro archivaci, architekturu apod. 

Fotografování

Řadě GFX se věnuji od jejich prvopočátků a z toho důvodu pro mě není nijak problematické přizpůsobit se nové ergonomii. Někteří lidé si promítají do fotoaparátu, co by chtěli jinak, ale upřímně řečeno na to nijak netrpím a tu energii se snažím spíše věnovat do pochopení přístroje, jak byl myšlen. 

GFX 100s považuji za nástupce GFX 50s. Mezi těmito modely uběhly dlouhé čtyři roky, ve kterých se Fujfilm vyvíjel a to je zohledněno i na konečné podobě novinky. Tak jako tak se s fotoaparátem fotografuje jednoduše dobře. Zkušenost s jakýmkoliv modelem Fujifilm vás předurčuje k rychlému používání GFX 100s v plném potenciálu, ale co když bude GFX 100s vaším prvním Fujifilm fotoaparátem? 

GFX byly vždy více či méně nakročené k uživatelům jiných systémů a dalo by se říci, že GFX 100s došlo nejdále. PASM volič s možnou personalizací ovládání do podoby roler-roler z něj dělá ideální vstupní stanici do světa Fujifilm z jiného systému. 

Obecně by se dalo říci, že odezva celého GFX 100s je dostatečně rychlá, ostření pracuje dle posledních standardů (je potřeba zohlednit právě vybraný objektiv). Rozhodně se poslední GFX výborně drží a co je skoro ještě lepší, tak se dobře nosí. 

Nelze očekávat stejnou rychlost ostření, kterou disponuje X-T4 (0.04s), ale stále si myslím, že rychlost GFX 100s je již dostatečný pro všechny běžně fotografované žánry a nebyl by pro mě osobně problém si ho vzít jako hlavní tělo na svatební fotografování.

Ve zkratce nemám výtky ke konečné podobě a naopak si velmi cením snadné adaptace a hlavně výkonu v takto malém balení. 

Pro koho je určen a kdo by si ho měl/neměl koupit? 

Nejvíce vášní GFX vzbuzuje v diskuzích a speciálně u uživatelů, kteří ani nikdy neměli zájem si ho koupit. Abych to uvedl na pravou míru - internet má tendenci normalizovat a zjednodušovat. Na konci diskuze se skoro stydíte, že jste si koupili fotoaparát, který budete mít delší jednotky let (klidně půl dekády). Z mé zkušenosti jsem zažil několik majitelů GFX, kteří stabilitou v jednom systému v rámci času utratili za techniku dokonce méně, než někteří vášnivý uživatelé řady X.

U první generace GFX 50s a 50r se daly definovat méně vhodné žánry, ale GFX 100s taková omezení nesdílí. Jednoduše je tento fotoaparát určen pro každého, kdo je ochoten zaplatit velmi přijatelnou cenu a vydefinuje si, že chce mít na vstupu záběry s vysokým rozlišením.

A kdo by si ho neměl kupovat? Samozřejmě fotografové, kteří si myslí, že nákupem GFX se automaticky jejich fotografie prudce změní. Samozřejmě může snadno dojít k novému zápalu pro fotografování a novému učení, či přístupu, ale sám přístroj toto automaticky nezaručuje - vždy je lidský prvek ten důležitější.

Můj osobní názor je, že koupě GFX 100s je zcela racionální pro mnoho fotografů, kteří mají zájem o vysoké rozlišení, formát obrazu 4:3 a využívají například i zoom pomocí ořezu snímku. Samostatnou kategorií jsou profesionálové, pro které je fotoaparát lidově řečeno “lopata”, u nich může být rozhodování zcela prosté a jednoduché.

Určitě bychom našli x vhodných použití a tím se mi jen potvrzuje vyšší univerzálnost tohoto modelu.  

Závěr

GFX 100s není šitý horkou jehlou. Je výborně načasován a spojuje jednotlivosti testované na jiných GFX nebo v řadě X. Design je na první pohled nejvíce podobný modelu Fujifilm X-S10. Jeho ovládání je intuitivní a přátelsky podává ruku všem, kteří používali doposud jiný systém (například nejvyšší kategorie DSLR apod.). Na své si přijdou i ortodoxní uživatelé Fujifilm fotoaparátů, kteří se velmi lehce zorientují. 

Samozřejmě nesmí chybět několik technických novinek, do kterých patří například modernější IBIS, nová filmová simulace pro JPG (nostalgic negative) nebo využití nové baterie. 

Můj soukromý názor je, že se Fujifilmu povedlo najít ideální průnik, kdy za dobrou cenu získáte v GFX 100s velmi pokročilý fotoaparát, který by měl sloužit klidně dvojnásobnou dobu než některé modely X. Možná jsem málo náročný v některých aspektech, ale byl bych schopen s GFX 100s fungovat na denní bázi. Fotoaparát se mnou nachodil dost kilometrů a jeho skladnost mě příjemně těšila - speciálně když přihlédnu k tomu, jaké technologie je uvnitř. 

A proč to nejlepší z obou světů? GFX 100s přináší akceptovatelné rozměry, vysoký výkon řady X a obrovské rozlišení.

Fotografie z recenze JONASE RASKA

Jak mě můžete podpořit?

- sledováním na sociálních sítích

- nákupem online kurzu ovládání FUJIFILM fotoaparátů

- zúčastněním se našeho Origins Workshop, který je online akcí, která se bude konat 5.5.2021

ORIGINS WORKSHOP

Týden v životě I

Nikdy jsem nebyl moc dobrý v pravidelných fotografických projektech. Například dělat jednu fotografii každý den je pro mě mentálně náročnější než každý den cvičit (to dělám už stovky dní).

Týden v životě je volnější formát, ale na druhou stranu začínat s ním ve světě, kde je každý den téměř k nerozeznání od toho předešlého také není lehké.

Budu se snažit přidávat jen JPG - tedy bez další úprav v počítači.

Jednota dní je něco, co asi ubíjí v nějaké formě každého z nás. Doufám, že v dalších týdnech se v mých dnech začnou objevovat lidé, protože je jich doopravdy málo - nechtít zapadat do statistik má své nevýhody.

Učit se užít si okamžik běžného dne je náročné, speciálně když váš mozek postupně vypíná opakující se vjemy - bolest, chuť, čich. Pak je ale jeden den, kdy začnu slyšet dobře muziku a musím si to užít a stejně je to s dalšími smysly. Takový den byl ve čtvrtek.

5 let na volné noze, aneb jak mě podnikání stálo již více než 2 miliony korun a proč si myslím, že fotografovat svatbu za 10 000 Kč by mělo být trestné.

12.8.2016 jsem vydal článek, kde rozebírám jak přemýšlím o svém toku peněz, své práci o zdraví a například i o svém pracovním workflow. V tu dobu jsem již byl pár měsíců volnonožcem a nyní se hraničně blížím pěti letům, kdy se živím pouze pomocí živností - tedy nebyl jsem ani den z poslední půl dekády veden se statusem “zaměstnanec”.

Nechápejte mě špatně, protože na zaměstnaneckém poměru není nic špatného. Naopak se v něm ukrývá mnoho výhod a více pomyslné “jistoty”. Na druhou stranu, když porušíte podmínky pracovní smlouvy, tak můžete také docela snadno letět, ale pořád to není permanentní šance, že zakázky nebudou, jako u OSVČ. 

Jak jsem ze začátku naivně počítal, ale stejně mi to pomohlo vědět kam jdu? 

Lidé málo počítají. Český jazyk má mnoho výjimek, zvláštností, ale čísla jsou jednoduše holá a přesná. Být fotografem je často zaměňováno za být umělcem a umělci přeci nepotřebují počítat. Je to zcela naopak - každý potřebuje zcela nutně a střízlivě počítat. 

Když jsem odcházel z neziskového sektoru, tak má čistá výplata v roce 2016 činila přesně 10 490 Kč (je potřeba podotknout, že jsem pracoval na odborné pozici, kde bylo ze zákona vyžadováno vysokoškolské vzdělání). 

Teze byla prostá, když vyfakturuji přes 10 490 Kč + odvody (v té době cca 4 000 Kč), tak na tom budu stejně špatně/dobře jako v práci. Ale? 

Kde jsou daně, amortizace techniky, vzdělávání, marketing, náklady na automobil, pronájem ateliéru, pojištění, pronájem programů pro výkon živnosti, webu a hlavně spoření podnikatelské + spoření na novou techniku? 

Takže kolik bych musel vyfakturovat měsíčně v roce 2016, abych se měl stejně dobře/špatně, jako zaměstnanec se mzdou lehce přesahující 10 000 Kč a měl přitom zdravý či racionální model podnikání? 

22 000 Kč. 

ROZPOČET FOTOGRAFA PRO ROK 2016

Možná si říkáte, proč je ten rozdíl tak propastný? Vždyť stačí zaplatit zdravotní a sociální. Níže vám ukážu, v číslech, proč to musí být tolik, ale na tomto místě si neodpustím komparaci mezi volnonožcem a zaměstnancem.

Zaměstnanec odvádí práci, kterou mu zadává jeho zaměstnavatel (míra samostatnosti je individuální). Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance zdravotní a sociální pojištění, ale také do něj investuje v rámci dalších školení a benefitů. Po zrušení superhrubé mzdy se nám zjednodušil výpočet čisté mzdy a zaměstnanec pracující 168 hodin měsíčně za 26 000 hrubého si domů přinese 21 560 Kč a v ideální případě nemusí do svého zaměstnání investovat další extra prostředky - školení, technika, pronájmy prostor apod. 

Fotograf na volné noze si vytváří poptávku po své práci svým přičiněním například na sociálních sítích, pomocí budování značky a tvorby dalšího obsahu, který mu dodává nejen pozornost, ale i relevantní publiku, ze kterého jsou jednotky procent ochotny za jeho práci zaplatit. Techniku si platí sám, je nucen do ni investovat a počítat s její amortizací. Všechna školení si hradí z faktur, které vystaví a je odpovědný za mechanismus podnikatelského spoření (viz níže), které mu má takříkajíc krýt záda, když jsou slabší měsíce, je nemocný nebo přijde krize.

V případě, že takový fotograf nesplácí techniku, tak si musí najít a zrealizovat zakázky v hodnotě cca 36 000 Kč, aby mu na konci celého procesu zbylo zhruba tolik, co zaměstnanci se mzdou 26 000 Kč hrubého a přitom nese objektivně vyšší riziko okamžitého výpadku přijmu.  

ROZPOČET PRO VYROVNÁNÍ SE ZAMĚSTNANCI S 26 000 KČ HRUBÉHO

Jak vidíte v tabulkách výše, tak za i tak prostým podnikáním jako jsou fotografické činnosti se skrývá poměrně velké množství drobných nákladů, se kterými je potřeba počítat. Ano, lze podnikat na nulu, ale to vám dříve nebo později začne lámat vaz. 

Proč? 

Bez zdravého systému podnikání, který obsahuje znalost vlastního prostředí a systém podnikatelského spoření jste extrémně zranitelní v každé, a to i malé krizi (kterou může být prostá nemoc). 

Přemýšlení o toku peněz

Vytvoření tabulky, do které si na jedné straně píšete svůj příjem a z něj se vám hned odpočítávají fixní položky a pevné částky spoření není samozřejmě raketová věda, ale na podnikatele tato situace klade další nároky, protože v naší společnosti má bohužel mnoho lidí problémy s mechanismem = ČISTÁ MZDA -> VÝDAJOVÁ STRÁNKA (uvědomění si vlastní nákladů, viditelných i těch skrytých). 

Podnikání znamená velmi často poskládání výdělku z X různých zakázek = nějaký objem peněz, který se dělí do výdajů a až to co nám zbyde se dělí do osobní výdajové stránky. Tedy volnonožec je odpovědný pracovat svědomitě s jednou úrovní navíc. 

ZAKÁZKY (FAKTURACE) -> VÝDAJE SPOJENÉ S PODNIKÁNÍM -> ČÁSTKA KTERÁ NÁM ZBÝVÁ PRO ŽIVOT -> VÝDAJE OSOBNÍ 

Nemám žádné extra vysoké mínění o finanční gramotnosti ve společnosti. České školství vychovává primárně zaměstnance a asi to není špatně. Bohužel mám kolem sebe spoustu lidí, kteří nepracují ani na kontrole svých výdajů a při podnikání se nám tento proces poměrně zesložiťuje. 

Hlavní je se ve společnosti o penězích, jejich toku, bavit veřejně. Jako zásadní to vidím v rámci rodiny. Sám mám ve své užší rodině lidi, kterým nedělá dobře, když mluvím o tom, jak vydělávám peníze nebo o tom, že jsem schopen si pro sebe definovat svou cenu. Časem se ale hrany obrušují a vidím, že otevřenost pomáhá rozšiřovat trochu obzory v tomto tématu. 

Klikni na fotku a přečti si všechno o kurzu.

Salámové metody

V období krize se ujal pojem “salámová metoda” a ona dobře sedí i pro náš problém. Tabulka, kterou vidíte výše je salámovou metodou - definováním uzlových bodů problému. Primárně se jedná o prostou vizualizaci procesu - procesu podnikání.

Pokud nedokážete reálně na papíře nebo ti nadaní abstraktně ve své mysli chápat, jak tečou peníze, tak budete pracovat do úmoru, nejspíše i se špatnou cenotvorbou a na konci měsíce se vždy budete divit, že to vyšlo “jen tak tak” a že jste neušetřili ani korunu. 

Pojďme to tedy posunout o úroveň dál. Nyní už jsme schopni definovat své hlavní podnikatelské výdaje a reverzně po dosažení vidíme, že pro dosažení mzdy odpovídající zaměstnanci s 26 000 Kč hrubého je nutné vyfakturovat zhruba 36 000 Kč. 

36 000 Kč vyfakturovaných nám v našem modelovém příkladu zajistí cca 21 100 Kč pro spotřebu spojenou s naším životem. Tedy například: náklady na pronájem/hypotéku, pohonné hmoty, jídlo, sport, zábava, služby apod. Asi tušíte, že míříme k další parcelizaci a vizualizaci jedné částky a jejímu rozpadu do jednotlivých položek na výdajové straně. 

Jak se zorientovat ve výdajích? Tipy a triky.

Podnikatelské výdaje spojené s fotografováním jsem se vám snažil ukázat v tabulce. Stejnou výdajovou tabulku si můžete vést jeden měsíc. Pomůže vám to odhalit vaše reálné výdaje. Možná se budete divit, že pár stovek za Netflix, HBO, Spotify dělá na konci měsíce docela vysokou částku. Pro revizi dlouhodobých nákladů za jídlo, pohonné hmoty apod. pomůže přímo internetové bankovnictví, které je schopno dělit výdaje do kategorií - popřípadě si vytiskněte 3 měsíce výpisu z účtu a hezky si to zpracujte ručně. 

Paretův princip

Paretův princip je široce uplatnitelný model 80/20 který tedy říká, že 20% hlavních položek nám odčerpá 80% peněz. A naopak, že například u výdajů nám bude trvat 20% času najít 80% výdajů a zbylých 80% času budeme hledat těch zbylých 20% peněz. Věřte mi, že až budete jednou ve firmě hledat například 400 000, tak to bude přesně takto fungovat. 

Paretův princip je jednoduchá technika, kdy si říci “to už stačí”. Je zásadní rozdíl nemít o toku peněz představu nebo kontrolovat 80%. 

Podnikatelské spoření

V tabulkách můžete vidět kolonku podnikatelského spoření, kterou jsem pracovně definoval jako 10% hodnoty faktur. Proč podnikatelské spoření? Pokud nemáte dlouhodobý kontrakt, při kterém fakturujete každý měsíc stejně, tak začnete narážet (dříve či později) na nerovnoměrnou poptávku během roku. Pokud jste se rozhodli být svatebním fotografem, tak ty nůžky se budou otevírat v ještě větší míře, protože ve svatební sezóně se budete snažit vydělat většinu svého ročního obratu a tedy hospodařit v části roku, kdy většinou svatby nejsou. 

Jsem si vědom, že spoření není pro každého a že to je činnost, která může fyzicky bolet, protože je kolen nás tolik věcí, které potřebujeme, které chceme a třeba bychom na ně i měli, protože šetříme ve svém podnikání. 

Spoření se velmi zjednoduší, když dostane jasná a pevná pravidla. Když se rozhodnete, že 10% z každé faktury ihned přechází do spoření, tak se postupně toto pravidlo tak zvnitřní, že nemáte pocit, že o něco přicházíte, ale že to tak má být. 10% je naprosté minimum, protože to znamená, že bude trvat celých 10 měsíců, než si vyděláte na jeden “měsíc svobody” - tedy měsíc, kdy si můžete dovolit nepracovat a o nic nepřijít. 

Matematika je to prostá, pokud vaše položka podnikatelského spoření bude 20% z faktur, tak za pět měsíců práce dostáváte pomyslný jeden měsíc svobody. 

Pro trochu klidu je dobré disponovat částkou pokrývající cca 3 měsíce života - doporučuji tedy šetřit ze začátku co nejstrmějším způsobem. 

Spoření na techniku (5% z faktur)

Druhým směrem je rozhodně spoření na obnovu techniky. Objektivy vydrží, ale morální životnost jakékoliv elektroniky se již několik let pohybuje kolem dvou let. S tímto je potřeba počítat. Pracuji-li s technikou v hodnotě například 50 000 Kč a chci-li mít šanci ji během dvou let obnovit, tak musím za tyto dva roky fakturovat v průměru 42 000 Kč měsíčně. 

Aktiva vs. pasiva

Aktivum lze definovat jako jednotku, která v budoucnu přinese ekonomický prospěch. 

Pasiva lze definovat jako závazky, které budou v čase produkovat ztráty. 

Obecně se za aktiva považují akcie, dluhopisy, pohledávky apod., ale pro náš účel si definici aktiv a pasiv rozšíříme i na běžnější položky podnikání, protože jak si ukážeme níže, tak jedna věc může být v jedněch rukou aktivem a v druhých pasivem. 

Docela hezký příklad je osobní vůz a já vám ukážu ve dvou situacích u koho je to zcela jasné pasivum a u koho by se dal vůz považovat za aktivum.

Osobní vůz ve statusu pasivum je situace, kdy auto zas tolik nepotřebujete, ale všichni kolem ho mají. Občas potřebujete někam sice jet a je to pohodlnější, ale více než pro výkon čehokoliv si ho pořizujete za účelem sociálního statusu a aby vám před panelákem stálo auto, které vám budou sousedé závidět. Jakmile si ho pořídíte, tak přicházejí fixní náklady v podobě povinného ručení a další náklady v podobě servisu a pohonných hmot. Tento nákup vám jen přidal závaží na pomyslných vahách a to bohužel na straně výdajové. 

Osobní vůz jako aktivum je nákup z rozumu. Zvýšená mobilita zvětší váš rádius a to vám otevře více zakázek v kraji (dopředu to víte, protože máte dlouhodobě poptávky z okolních měst a krajů). Automobil vám také sice přidá na výdajové stránce, ale na druhé straně vám zvyšuje i příjem.

Vrátím-li se k fotografům, tak velmi ostrou diskuzi můžeme vést o foto technice, co jsou ještě aktiva a co už jsou pasiva? Nechci být zlý, ale pokud si pořizujete pátý objektiv, který se částečně překrývá s dvěma objektivy, které již máte, tak se dávno nejedná o aktivum podporující vaše podnikání, ale o jasné pasivum, které ztrácí svou hodnotu. 

Jak přemýšlím o nákupech a jak šetřím? 

Považuji se za minimalistu. To znamená, že se snažím dávat si pozor na množství věcí kolem sebe. Prakticky nikdy nenakupuji impulzivně. Vždy přemýšlím nad tím, zda věc, kterou si chci pořídit, mě dovede k novým zákazníkům nebo zlepší moji práci. Být minimalistou neznamená odmítat věci, ale dobře zvolit jaké si pustíte do života a kdy. Načasování je zcela zásadní.

Co je podle mě dobré si zodpovědět, než za něco utratím peníze? 

- Jedná se o aktivum nebo pasivum? 

- Je správný čas si tuto věc pořídit? 

- Mám na účtě tolik peněz, že je to racionální nákup? 

- Potřebuji to nebo po této věci touží jen můj mozek? 

Poslední položka je důležitá. Určitě znáte pocit chuti na sladké. Nepřekonatelná touha koupit si čokoládu a určitě víte, že v těchto případech vaše tělo vůbec čokoládu k přežití nepotřebuje. To jen váš mozek křičí, že ji chce. A stejně tak to je u nakupování věcí - někdy to chce jen vaše hlava (odměnit se, užít si). 

U systému odměňování se lze taky mírnit následky (damage kontrol) - nikdy by nemělo odměňování přesáhnout 10% zrovna vydělaného. Jednoduchý příklad: povedla se vám zakázka, na účet vám dorazilo 20 000 Kč za svatbu. V tomto případě je maximální racionální odměna 2 000 Kč. Ideální je, když odměňování souvisí s podnikáním - například koupě zajímavého školení. 

Rozpočet měsíc/rok

Sezóny se projevují asi v každé živnosti. Své o tom ví svatební fotografové, kteří se mezi dubnem až říjnem snaží vydělat většinu svého ročního rozpočtu. Rok můžeme dělit na měsíce a týdny nebo naopak nedělit. Každý přístup přináší něco a za mě je nejlepší všechny přístupy kombinovat. Každý model podnikání je jiný a u některých si umím představit sledování den/týden/měsíc/rok. U jiných pouze měsíc/rok. 

Dělením můžete plánovat. Pomůže vám to vnímat doby, kdy musíte více tlačit na pilu, aby například následující leden byl pro vás v klidu. 

Cenotvorba

Je velmi důležitým tématem, které vchází hned z několika zásadních otázek, kterými jsou například:

- Kolik peněz musím vyfakturovat měsíčně? 

- Kdo je můj ideální klient? Kdo není mým klientem? 

- Jaká je ideální cena zakázky a kolik mě bude stát hodin práce? 

- Jaké bude vytížení jednotlivých služeb? (svatby, portrétní fotografování apod.)

Kolik peněz musím vyfakturovat měsíčně? 

Již jsme si ukázali v základu výše v tabulce. Mnou dosazené hodnoty jsou více šité na míru mně a odráží se v nich zkušenosti s marketingem na sociálních sítích, prodejem, správou webu atp. Ne každý musí vládnout portfoliem činností spojených s podnikáním a v tom případě bude nucen přidat na výdajové stránce a investovat do dobrých dodavatelů těchto služeb. Stejně tak může citelně zvýšit nutnost fakturace provozování vlastního ateliéru apod.

V modelu vlastního podnikání jsem si spočítal a ověřil situaci, které říkám “bod zlomu”. Tedy měsíční fakturace, které mi pokrývají zcela život a vytváří podnikatelské spoření. Nebylo nic snazšího než si doopravdy nechat jen tento objem peněz na běžném účtu a vyzkoušet, zda je měsíc života doopravdy reálný - byl. 

Dalo by se říci, že žiju skromným životem. Bez dětí a držím si docela pevnou rukou svou výdajovou stránku (podnikání i osobní). Mým bodem zlomu je vyfaturovaných 35 000 Kč - tedy balanc při kterém nebudu ztrácet již ušetřené peníze.

Když jsem si připravoval strategii podnikání na podzim 2020, tak jsem si definoval, že 35 000 Kč je pro mě minimum, 45 000 jsem si stanovil jako optimální variantu fakturace nad 50 000 Kč měsíčně za ideální variantu (nebudeme-li pracovat s modelem sezón). 

Tyto hranice nejsou neměnné, protože při živení rodiny (ovlivnění výdajové stránky), by se musely ekvivalentně zvýšit.

Kdo je mým ideálním klientem? Kdo není mým klientem?

Ideální klient je přímo spjat s cenotvorbou, protože nemůžete chtít za nafocení svatby 50 000 Kč, když ve vašem regionu jsou lidé s podprůměrným platem. Takovým lidem nejspíše svou práci neprodáte. Na druhou stranu, ale můžete cílit na zahraniční klienty a využívat k fotografování například prostředí Prahy.  

Dobře “nacenit” svou práci a umět ji prodat svému ideálnímu klientovi je forma umění. Rozhodně nedoporučuji dělat práci za cenu, která neodpovídá realitě. Naopak je dle mého soudu lepší mít o něco méně zakázek za svou cenu, než pracovat s objemem bez dostatečné návratnosti (+ je nutné připočítat zrychlenou smrtnost techniky).

S ideálním klientem se přímo váže i to, kdo není vaším klientem. Když nemluvíte anglicky, tak vaším klientem nebude Angličan. Stejně jednoduše to platí i u dalších faktorů. Vaším klientem není někdo, kdo si myslí, že stačí mít drahý foťák a ono se to udělá samo nebo někdo, kdo bude hned po “Ahoj” smlouvat o ceně. 

Pamatuje si Paretův princip? On platí i u klientů a já se držím pravidla, že jakmile cítím, že to není úplně ono, tak radši dávám ruce pryč a svou energii směřuji jinam. Stejně jako je důležité si říci, že toto je můj klient, tak ještě důležitější je vědět, kdo můj klient není. 

Jaká je ideální cena zakázky a kolik mě bude stát hodin práce? 

Vytvořit si dobrý ceník je náročné. Tato činnost spojuje prakticky vše, o čem jsme si bavili výše. Vychází ze znalosti vlastních schopností (sebehodnota), znalosti svého prostředí (nebo prostředí ve kterém své služby nabízím - region) a znalosti svých klientů. 

Ceník je organická záležitost, kterou je potřeba v čase měnit. Pokud neradi zdražujete, tak si nastavte revizi svého ceníku vždy k začátku nového roku nebo pololetně. 

Určitě se vám stane, že budete stát před zakázkou, kterou nebude umět poprvé nacenit. Jednoduché pravidlo je, že jakmile nevím kolik by vaše práce měla stát, tak je nutné počítat minimálně 1 000 Kč za přímou hodinu práce. Proč? Na každou přímou hodinu je nutné připočíst minimálně ještě jednu spojenou se správou dat, úpravou a odevzdání fotografií. 

Viděl jsem i takový model pro fotografování akcí, kdy první hodina byla za 2 000 Kč a každá další 1 000 Kč, což dává smysl protože i na hodinovou akci se musíte dopravit atd. 

Kategorií samostatně stojící jsou rozhodně svatby. Velké náročné zakázky, kterých můžete zvládnout pouze omezený počet ročně. Může to znít, že začínám obšírně, ale je zásadní si doopravdy uvědomit, že svateb můžete nafotit jen omezené množství za sezónu, protože nelze být na třech svatbách najednou v jednu sobotu. 

Pojďme na to odzadu:

- V roce 2022 potřebuji vyfaturovat 600 000 Kč za rok (tj. 50 000 Kč měsíčně)

- 2/3 bude čistě z fotografování svateb (tj. 400 000 Kč)

- fyzicky a mentálně jsem schopen zvládnout 20 - 25 svateb

- 400 000/20 = 20 000 Kč za jednu svatbu | 400 000/25 = 16 000 Kč za jednu svatbu

Kdo fotografuje svatbu za 10 000 Kč, tak se dopouští zločinu. Jakmile máte již nějaké zkušenosti, tak by se vaše cena za celodenní svatbu měla pohybovat od 15 000 Kč výše. Možná si teď argumentujete, že s nižší cenou budete mít více zakázek, ale taky pamatujte na to, že budete muset odvést více práce a na výdajové stránce vám to ještě přidá další zátěž. 

Fotit svatbu za 10 000 Kč vs 15 000 Kč znamená odfotit o třetinu více zakázek. A když si správně nastavíte strategii, tak ta uvolněná třetina času (při zachování vyfakturované částky) se vám může naplnit zakázkami za vaši cenu nebo přinést jiné - lepší.  

Jaké bude vytížení jednotlivých služeb? (svatby, portrétní fotografování apod.)

Je-li vaše portfolio činností poskládáno z více různých “produktů”, tak je dobré zhruba vědět jaké bude jejich vytížení v čase. O kousek výše jste mohli vidět, že jsem na příkladu definoval, že svatby přinesou 2/3 ročního obratu.

Toto rozdělení vám pomůže soustředit se na oblasti, které dávají smysl a nepromeškat například svatební sezónu. To překvapení, že v lednu nemáte skoro co na práci a v létě jste se na to nepřipravili může být bolestivé. 

Peníze na spoření

Peníze na účtě nejsou v čase stejné, protože na ně dopadá kladivo inflace. Průměrná míra inflace v posledních 3 letech je v ČR zhruba 3%. Nerad bych na tomto místě zabíhal do tématu akcií, dluhopisů apod., ale zkuste přemýšlet i nad tím, jak své již ušetřené peníze chránit před inflací.

Jak to mám já? 

Dlouho jsem neměl žádný čas věnovat se tématu akcií, ale březen 2020 (tedy propad hodnoty akcií nárazem koronakrize) jsem využil pro investování v řádku jednotek tisíc. Chvíli mě to bavilo sledovat a pak jsem na své investování aktivně zapomněl. Aktuálně je to tak, že tato poměrně zanedbatelná investice mi neguje roční inflaci zhruba 100 000 Kč v úsporách. 

Jak se stalo, že mě 5 let podnikání stálo už více než 2 miliony korun?

Za posledních 5 let jsem do tématu podnikání investoval zhruba 10 000 pracovních hodin. Být fotografem, lektorem, malým podnikatelem znamená, že musíte být většinou univerzálem. Tedy fotografovat na nějaké úrovni, ale hlavně být obchodníkem, marketérem a nositelem nápadů pro sebe samého. 

10 000 hodin znamená být odborníkem ve svém oboru, ale bohužel obor nemám pouze jeden. Kdybych odstepoval 10 000 hodin, tak bych byl asi doopravdy dobrý, ale mých 10 000 hodin se dělí do mnoha menších kategorií, které skládají do penza znalostí a schopností, které mám dnes. 

Když jsem končil střední školu, tak se uvádělo, že ti z nás, kteří půjdou hned pracovat si vydělají svůj první milion dříve než my dostudujeme vysokou školu (já šel studovat). Dnes si zpětně svých 10 000 hodin cením výše a proto se dá říci, že mě podnikání stálo již více než 2 000 000 Kč jen v čase. 

Kolik jsem fakturoval v roce 2019 a 2020? 

V těchto letech jsem se stabilizoval lehce nad 500 000 Kč. Prosím berte v potaz, že žiji sám a tato částka by byla nejspíše nedostatečná, kdybych měl rodinu nebo výrazně agresivnější výdajovou stránku - například vysoký nájem, či hypotéku. 

V roce 2021 čekám propad, ale třeba příště vám popíši svůj adaptační mechanismus na krizi. 

Mnohatero, co jsem se naučil při vlastním podnikání

1. Stejně jako každý den vyjde slunce, tak účty vždy přijdou. A když podnikáte, tak se o tu příjmovou stranu musíte postarat sami.

2. Nikdy nepočítejte s penězi, které ještě nejsou na účtě. Můžete mít práci odevzdanou a vystavenou fakturu, ale dokud nemáte peníze na účtě, tak je nemáte a hlavně není ani racionální neexistující peníze investovat.

3. Vždy si u každého nového projektu nebo jednoduchého podnikání dobře a hlavně realisticky spočítejte “bod zlomu”. Tedy bod (obrat, počet prodaných kusů) od kterého je projekt možné považovat za úspěšný. Bod zlomu by mělo být vždy minimum na které míříte.

4. Dobře si definujte svou cenu a například i to, zda jste schopni domluvit si 30 zakázek (30 lidí) za 1 000 Kč. Já osobně toho nejsem schopný z časových důvodů a proto musím používat jiné modely a soustředění se na zakázky jiné hodnoty. Dříve nebo později začnete vnímat, že se na tu tisícovku neskutečně nadřete - jakmile k tomu dojde je potřeba udělat změny.

5. Cítíte-li, že člověk který vám píše není váš klient, tak se z něj může snadno stát tzv. “klient z pekla” a je lepší si ve správné chvíli říci, že se nejedná o vašeho klienta a tedy jít dál. Nejen u peněz, ale i u klientů platí Paretův princip.

6. Nevyčítejte si, že některé části dne pracujete pouze s vlastní kreativitou, vymýšlíte nové projekty/služby/produkty a nesedíte u toho u počítače. Když pracujete sami na sebe a sami se sebou, tak nemusíte předstírat práci - není před kým. Budou dny, kdy se nebude dařit nebo budou období, kdy více než u počítače strávíte prací ve své hlavě.

7. Podnikání je jako zahrádkaření. Má svůj proces a nějakou svou časovou osu. Po obdělání půdy a zasetí plodin vám také přes noc nic nevyroste. Některé činnosti nebo principy, které založíte dnes začnou kompletně fungovat třeba za rok. Je potřeba být trpělivý.

8. Nebojte se zkoušet nové přístupy nebo rozvíjet již existující témata po svém. Nikdy nebudete jediný na světě, kteří něco dělají. Stejně jako se na každé škole v ČR nepouštějí hodiny dějepisu mého učitele (byl skvělý) Hübnera, tak nikdo nevlastní monopol na fotografování, lektorování nebo si nemůže vynucovat některá témata. Vidíte přidanou hodnotu, kterou můžete udělat? Tak do toho.

9. Od jisté úrovně jste více podnikatelem než fotografem. Dlouhodobě vidím, že nejvíce peněz nevydělávají nejlepší fotografové nebo nejumělečtější přístupy. Od jistého bodu už je celkem jedno jak fotografujete, ale už je to o tom, jaký jste podnikatel.

10. Vždy myslete na svou cenu a čas, protože i focení pro kamarádku je práce. Nikdo se na vás nemůže zlobit, když upřednostníte placenou zakázku před přátelskou pomocí. Dobrý pocit vám účty nezaplatí. Svým způsobem jste na to sami a postarat se tedy musíte také sami.

11. Konkurence neexistuje. V mém světě platí, že si konkurují pouze amatéři a ne profesionálové. Profesionálové jsou schopni si pomoci, poradit si a nebo třeba jeden druhého doporučit.

12. Pociťujete-li vášeň, když se vám povede focení, máte nadšené novomanžele nebo když prodáte online kurz, tak jste na správné cestě. Vášeň do podnikání prostě platí. Vášeň je motorem, který vám pomůže dotahovat své projekty a stále je vylepšovat.

Novinky FUJIFILMU - GFX100S, X-E4, GF80mm F1.7, XF27mm F2.8 a XF70-300mm

Je to tu, právě dnes (27. 1. 2021) přináší oficiálně na trh FUJIFILM celkem pět nových produktů a jednu novou filmovou simulaci. Co nám novinky přináší? Co mění a co už asi nikdy nebude jako dřív se dozvíte v dnešním článku.

GFX100S - to nejlepší v malém balení

Moc dobře si pamatuji ohlášení prvního GFX50S a jsem velmi rád, že skoro po 5 letech jsme již u druhé generace “levných” GFX modelů. Bylo otázkou zda se objeví dostupný snímač velikosti 33x44mm nebo zda bude použit stejný snímač, který nalezneme v modelu GFX100.

Jak již víte, tak druhá varianta se stává skutečností a nové srdce GFX100S je 102 Mpix snímač ve spojení se čtvrtou generací X-Procesoru. Na první pohled je tedy základ stejný, jako u GFX100, ale za výrazně nižší cenu.

Možná se na tomto místě ptáte, co tedy nové GFX dokáže díky snímači a proč je o tolik lepší než 50Mpix v prvním GFX? Jednoduše řečeno tyto snímače nedělí generační rozdíl, ale zhruba generace tři. 50 Mpix snímač neumožňoval ani fázovou detekci a systém automatického ostření byl odkázán zcela na kontrast. Ve světě APS-C FUJIFILMU bychom se museli vrátit až do roku 2012 k X-Pro1, která na tom byla stejně. Přechod z kontrastu na kombinaci ostření pomocí kontrastu a fázové detekce je tedy první generace, zvětšení počtu Mpix a zrychlení odezvy je generace druhá a tou třetí je technologie BSI na snímači, kterou do APS-C segmentu přenesla X-T3 a stejně je vybaven i snímač se 102 Mpix a fyzickou velikostí 33x44mm.

Abych to zjednodušil, tak když vezmete 4 snímače X-T3/X-T4 a dáte je vedle sebe, tak získáte právě zmiňovaný snímač z GFX100S/GFX100.

Sponzorem tohoto článku je?

V těchto náročných dobách, kdy nemohu podnikat zcela podle svého mi pomáhá platit účty kurz, který si kupujete. Mockrát děkuji a určitě budu rád, když si ho zakoupíte pro sebe nebo ho doporučíte. Konec reklamního okénka.

Přejít na nabídku kurzu a přečíst si o něm něco více

Abych udělal menší komparaci v rychlosti systémů, tak APS-C FUJIFILM fotoaparáty s posledním algoritmem pro automatické ostření dosahují rychlosti až 0.02s. GFX100S dosahuje rychlosti AF až 0.18s. Ano, jedná se o rozdíl, ale také o zcela odlišné systémy a také o odlišné objektivy (jinak těžké optické soustavy).

Snímač a procesor nejsou všechno a do nového GFX je adaptována stabilizace snímače (IBIS), která je o celých 20% menší a o 10% lehčí než u GFX100 a jako další plus je její účinnost vyšší o 1/2 EV. Tedy dle CIPA se dostáváme až k účinnosti 6 EV. Vliv stabilizace u GFX já zásadní, protože expoziční trojúhelník je pouze jeden a chcete-li mít dostatečnou hloubku ostrosti, tak musíte volit adekvátní clonu objektivu. Stabilizace účinně prodlužuje čas, který s GFX udržíte a tím vám na druhé straně snižuje ISO nebo celkově zvyšuje komfort (i duševní) při práci. Sám jsem si toto vyzkoušel, když jsem na konci fotografování s GF 120mm makro zjistil, že mám vypnutou stabilizaci na objektivu a když jsem ji zapnul, tak jsem měl hned záběry ostřejší (byl jsem čerstvě po operaci a moje stabilita byla snížena).

A jak je tedy GFX100s “kompaktní”?

Samozřejmě se stále jedná o poměrně velký fotoaparát, ale není se čemu divit, protože tělo fotoaparátu musí obalit opravdu velký snímač, který ještě k tomu visí na modulu stabilizace (IBIS). Fyzické rozměry jsou: 15cm na šířku, 10,4 cm na výšku a 8,7 cm do hloubky. Váha se efektivně dostala pod 1kg tedy až na hranici 900g.

Co je opravdu jinak u GFX100S?

Tradiční ovládání bylo zredukováno na PASM volič, což je taková menší úlitba pro lidi, kteří budou migrovat ke GFX z jiného systému. Poprvé se dočkáme nového designu joysticku a na to jsem ergonomicky velmi zvědavý. Hledáček je spíše tradiční a nedosahuje rozlišení GFX100, ale na druhou stranu zadní LCD je opět velmi jemný (2,36 milionu obrazových bodů). Zásadní změnou, která prozrazuje mnohé je přechod na jiný typ baterie - tedy na W235, která pohání například X-T4. I s touto menší baterií je dle CIPA výdrž 460 snímků. To nám prozrazuje, že nový IBIS model já zásadně úspornější a celkově se FUJIFILMU podařilo vylepšit power management uvnitř GFX.

Komu je určen?

Samozřejmě všem, kteří o něj mají zájem. Jedná se o fotoaparát se kterým půjdou fotit všechny žánry, nahrávat 4k video, cestovat s ním a používat ho, jako jakýkoliv jiný fotoaparát. Slušné rozměry, utěsnění proti vlhkosti, prachu a vysoký výkon ho předurčují k širokému použití.

FUJIFILM X-E4 - zen minimalismus v japonském stylu

Na řadu E se čeká vždy o něco déle. Abych to uvedl na pravou míru - na všechny modely s hledáčkem na straně se čeká déle. Jejich životní cyklus je o něco delší. I na novou X-E4 jsme si museli počkat a po vzoru své původní verze opět ukazuje, že čím méně všeho, tím lépe dle inženýrů v Japonsku.

X-E3 byl první model bez křížového voliče a redukce prvků se dočkala i X-E4. Na přední straně zcela chybí páčka na změnu ostření S/C/M. Na zadní straně chybí roler a tlačítko Q se posunula na horní panel, aby nedocházelo k samovolnému stiskávání, jak se to vyčítalo X-E3.

Designově výrazným prvkem je výklopný LCD, který je zanořen do těla fotoaparátu, takže nijak nevystupuje. Jsem rád, že tento přístup byl přijat z modelu X100V, který je výrazně dražší. LCD na X-E4 lze vyklopit směrem nahoru - to umožňuje například vlogovat a kontrolovat si záběr a ostření. Samozřejmě nevýhoda tohoto systému je, že stejně na sebe moc neuvidíte, když budete mít v sáňkách externí mikrofon.

X-E4 je vybavena stejným snímačem a procesorem, jako X-T4/X-T3/X-S10/X-T30 - tedy 26 Mpix X-Trans CMOS BSI. Výkon fotoaparátu bude srovnatelný například s FUJIFILM X-S10 a pozadu nezůstávají ani video funkce (4k/30p).

I když vám může připadat X-E4 na pohled jako hračka, tak horní a spodní panel jsou slitiny hořčíku i díky tomu je váha pouhých 364g.

Co je opravdu jinak?

Jedním slovem ergonomie. Redukce roleru a S/C/M přepínače znamená, že přepínání funkce předního roleru se bude nejspíše dosahovat stisknutím přímo předního roleru a na výběr by mělo být z: času závěrky, clony, ISO a kompenzace expozice. Absence S/C/M voliče znamená změnu v MENU, pomocí Q menu nebo mapováním této funkce na jedno z FN tlačítek.

Komu je určen?

Všem, kteří upřednostní design s hledáčkem na straně a bude je X-E4 oslovovat více než X-T30. Z hlediska výkonu mají být potenciálně stejné, ale realita je taková, že X-E4 bude vybavena posledním algoritmem AF, který se X-T30 vyhýbá stejně jako X-Pro3.

Osobně mám řadu X-E velmi rád, protože se jedná o nejkompaktnější X-Trans na trhu. Vynikající bude ve spojení s FUJINON XF 27mm F2.8.

FUJINON GF80mm F1.7 - ten nejsvětelnější AF objektiv pro GFX

Dlouho očekávaná osmdesátka od FUJINONU je tu. Postupně se objevovala a mizela v roadmapě objektivů až jsme se na začátku roku 2021 dočkali. Tento objektiv si pro sebe bere prvenství ve světelnosti, protože neexistuje světelnější objektiv s automatickým ostřením pro systém GFX.

Přepočteme-li ohnisko, tak se jedná o o cca 62mm ohnisko. Je tedy o něco užší než padesátka, ale širší než pětaosmdesátka. Kdo má GF110mm F2, tak asi nemusí řešit rozšíření svého portfolia objektivů. Naopak majitelé například GF45mm by si mohli hezky doplnit ohnisko právě pomocí GF80mm.

Výhodou, kromě světelnosti, je rozhodně i slušná váha a rozměry. 795 gramů je rozhodně snesitelné a utěsnění vůči vlhkosti a prachu je již u GF objektivů standard.

Všechno se vším souvisí a proto vyšší světelnost se rovná posun citlivosti ostření z -5 EV na -5.5 EV u systému GFX.

Co je opravdu jinak?

Těžká optická soustava potřebuje hodně energie pro rychlý a přesný AF a proto byl zvolen DC motor (stejně jako u XF50mm F1). Asférické členy jsou broušeny s přesností na 1/100 000 milimetru a díky tomu by měl být bokeh ještě o něco lepší. Tato přesnost má redukovat tzv. “onion-ring effect” - tedy nepravidelné kruhy v bokehu, které jsou více elipsy než kruhy.

Komu je určen?

Všem kdo chtějí a potřebují portrétní ohnisko pro GFX a mají dostatečné finance.

FUJINON XF27mm F2.8 II - jedna palačinka vládne všem

Není i je novinkou. 27mm objektiv všichni známe, protože je tu s námi dlouhé roky. Jeho nová verze, ale přináší pár podstatných změn.

1. Clonový kroužek s aretací na A

2. WR - utěsnění proti vlhkosti a prachu

3. Sluneční clonu

Clonový kroužek by v mém vesmíru měl mít každý objektiv. Ovládání se mi zdá mnohem snazší. Zajímavé je, že až teprve XF27mm si adaptovala aretaci, kterou má každý GF objektiv pro přepnutí do polohy C (přesunutí ovládání clony na roler). U takto drobného objektivu je aretace v automatické poloze rozhodně výhodou. Výška objektivu je pouhých 23mm a váha 84g.

Něco málo o ohnisku

27mm je po přepočtu cca 40mm, což se na první pohled může zdát jako zvláštní ohnisko, ale například Leica fotografové ho dobře znají. Tato ohniska v posledních letech zažívají menší obrodu. Proč? Vychází z teze, že ohnisko nejbližší diagonále snímače poskytuje nejpřirozenější pohled na svět. Limitně se blížíme úhlu záběru našeho vlastního oka a komponování je pak velmi snadné. FUJIFILM má pro APS-C 27mm (snímač měří diagonálně cca 28mm), pro systém GFX se nabízí GF50mm (GFX snímač diagonálně měří 55mm) a například firma SAMYANG má pro FF bezzrcadlovky v nabídce objektiv s ohniskem 45mm (snímač měří diagonálně cca 43mm).

Co je opravdu jinak?

Motor ostření je DC - vypadá to, že si Fujifilm tento systém v posledních měsících oblíbil a vypadá to, že se jim povedlo vylepšit tuto ostřící jednotku, aby byla dostatečně rychlá, tichá a hlavně i úsporná. DC motor ostření v takto malém objektivu by měl znamenat vysokou rychlost ostření.

Sluneční clona na původní verzi chyběla, ale nyní by měla být konečně v balení.

Komu je určen?

Jeden objektiv vládne všem? Je-li 23mm moc široká a 35mm moc úzká tak 27mm je akorát. Nespornou výhodou je jeho velikost - lépe řečeno malost. Chcete ze své X-E4, X-E3, X-E2 nebo X-T30, X-T20 udělat foťák do kapsy?

Ještě z jednoho pohledu se mi jeví jako zajímavá X-E4 (3,2) + 27mm jako ohniskem užší alternativa k X100 sérii.

FUJINON XF70-300mm F4-5.6 - objektiv, který skrývá více než se na první pohled zdá

Kdo mě zná, tak ví, že nadchnout mě zoom objektivem není snadné, protože prakticky nikdy nepřemýšlím nad tím, že bych nějaký ve své fotobrašně potřeboval. S trochou přirozeného cynismu jsme sledoval různé vzkazky a drby k novému univerzálnímu telezoomu.

Již dle vybraného ohniska a světelnosti je jasné, že navazuje na 16-80mm a tato dvojce nabízí pokrytí ohnisek 16-300mm v poměrně kompaktním balení.

Silné stránky

1. Ohnisko 70-300mm je po přepočtu úhel záběru odpovídající 107-457mm

2. Světelnost se podařilo udržet na F4-5.6 (konstantní světelnost 4 by ho rozhodně fyzicky zvětšila)

3. Stabilizace s účinností až 5.5 EV

4. Systém ostření pomocí lineárního motoru (stejně jako například 50-140mm)

5. Makro funkce - světe div se, ale tento zoom je makro objektiv 1:2

6. Kompatibilita s telekonvertory 1.4x a 2x (kompatibilita s telekonvertory je velmi výjimečná ve světě FUJI a pyšnit se ji může pouze 80mm makro, 50-140mm a 100-400mm (samozřejmě ještě 200mm, ale ta má TC svůj)

7. Váha pouze 580g

Docela dost silných stránek nemyslíte? Rozhodně jeho použitelnost zvyšuje výkonná stabilizace a použití s telekonvertory. Dokonce při použití TC 2x se zvýší jeho makro schopnosti až na zvětšení 1:1 (stejně jako 80mm Makro).

Komu je určen?

Fotografům, kteří potřebují dlouhé ohnisko. Univerzálnější než 50-140mm a ještě u toho nechtějí finančně zcela vykrvácet. S využitím telekonvertoru se můžete dostat až k ohnisku 600mm a mít jako bonus makro 1:1.

Máte otázky? Přijďte na stream, kde si o novinkách budeme povídat.

V mé fotobrašně pro rok 2021 (digital & analog)

Rok 2021 je tu s námi již několik dní. A může být zatím svět kolem nás pocitově nehostinný, ale fotografovat se bude. Říkal jsem si, že dát vám na začátku roku výpis své primární digitální i analogové výbavy by mohlo někoho inspirovat a určitě budu rád, když mi napíšete tu svou.

Digitální výbava

Na prvním místě je potřeba říci, že si ze zkušenosti myslím, že není lepší ani digitální ani analogový fotoaparát. V mém světě, ale platí, že díky digitálnímu fotoaparátu (s okamžitou zpětnou vazbou, kterou nabízí) je křivka učení mnohem strmější. Má-li člověk o fotografii opravdový zájem a cítí nějakou vášeň, tak je schopen se velmi rychle mnohému naučit.

FUJIFILM X-Pro3 DURA BLACK

X-Pro3 je jeden ze splněných snů. Hledáček na správné straně, geniálně zaklopený LCD (který mnohé štve ještě dnes) a celkový vybroušený design. Z APS-C Fujifilm fotoaparátů bych si žádný jiný nevybral.

FUJINON XF 35mm f/1.4R

První a roky jediný objektiv, který jsem doopravdy vlastnil. Jedná se o jednorožce, který má svoje chyby, roh mu občas překáží, ale na konec mu člověk všechny jeho slabší stránky odpustí (o něco pomalejší AF než u verzí f/2, chromatická aberace v protisvětle apod.)

FUJINON XF 16mm f/2.8

Dlouhodobě nejlepší objektiv cena/výkon. Skvělá cena, super velikost a nabízí možnost ho využívat jako širokoúhlé makro. Ohnisko 24mm (přepočteme-li 16mm crop faktorem x1.5) je poslední ohnisko, které můj mozek docela slušně zvládá. Cokoliv širšího znamená mít parazitní objekty v rozích - v mém případě většinou větve.

16mm si určitě nechám, ale očekávám příchod 18mm f/1.4, která by mi měla lépe sedět ohniskem a k 35mm to bude výborná kombinace.

ZÁLOHA - FUJIFILM X-Pro1 | X-S10 | X-T30

Stále si nechávám svůj první FUJIFILM vůbec, kterým je X-Pro1, ale jako zálohy používám X-S10 nebo X-T30, které u mě takříkajíc “hostují”. Oba modely jsem měl na podzim jako druhá těla na svatbách a nebyl žádný problém je takto používat. Omezení jednoho slotu na kartu je jediná bolest, ale upřímně v minulosti taky ne každý měl fotoaparát s dvěma sloty a šlo to.

K technice jejího množství a omezení se dostanu v úplném závěru.

SD KARTY

Většina mých SD karet jsou SanDisk EXTREME PRO, které jsou dostatečné ve většině situací. Kdyby náhodou nedostačovaly, tak mám v záloze i SONY 300/300.

POPRUHY

Rád využívám rychloupínací systém, takže samozřejmě Peak Design ve dvou šířích - tedy Slide Lite a Leash.

BRAŠNY

Peak Design Messenger 13 (Charcoal)

Peak Design Every day Backpack 20l (Black)

Peak Design Sling 6l (Black)

Peak Design Travel Backpack 45l (Black)

SVĚTLA

Pouze led panel. Nyní blesky nepoužívám.

Analogová výbava

V jednu chvíli se z hledání těch nejzajímavější analogových fotoaparátu stala forma relaxace. V mé skříni se skrývají všemožné formáty od kinofilmu až po velkoformát 4x5 palců.

LEITZ/LEICA M4-P (1970)

Prostá, odolná technika i design. Žádná elektronika byla pro mě žádoucí, protože první místo, kam jsem tento fotoaparát vzal byl Island. Výhodou je absence jakékoliv baterie, takže s sebou člověk nepotřebuje nic jiného než pár kinofilmů.

VOIGTLANDER 35mm f/1.4

Univerzální reportážní ohnisko s vysokou světelností, která kompenzuje nedostatek světla, když má člověk vložený film například s ISO 100.

+ PÁR DALŠÍCH LEVNÝCH OBJEKTIVŮ S OHNISKY 28mm | 50mm

FILMY

Černobílé: Fujifilm Acros, Kodak TriX, Ilforrd FP125, ILFORD DELTA (100, 400)

Barevné: Kodak Gold, Kodak Ektachrome, + prošlé nálezy

Kdybych si mohl přát, co bych přidal?

Kdybych si mohl přát jedno rozšíření systému, tak by to určitě bylo směrem GFX 50R s objektivem, který by měl dorazit a to GF 80mm f/1.7.

Technika = výsledek?

Velmi často nabýváme dojmu, že když nemáme nejnovější techniku a nejdražší objektiv, tak nemůžeme pomalu vylézt z domu a jít fotografovat placenou zakázku. Realita je taková, že na technice záleží méně, než si třeba sami přiznáváme. Nejvíce dokáže člověk zlepšit výsledek, když bude nějaké peníze a hlavně čas věnovat do svého vlastního vzdělávání.

Znalosti a um > drahá technika

ISLAND | LEICA M4-P + Voigtlander 35mm Skopar f/2.5

Co nás čeká ve světě FUJIFILMU v lednu 2021?

Světová čísla propadů obratů i prodejů jednotek ve fotoprůmyslu byla v roce 2020 umocněna pandemií. Tato situaci způsobila další citelné rány již na tak výrazně padajícím trhu. Výrobci fotoaparátů se ale stále drží své nastavené trajektorie a vyrábějí další nové modely fotoaparátů a objektivů, které ovšem nemají být levné a ani nebudou. 

Proč? 

Trend se dá vysledovat z dlouhodobého sledování trhu. Mobilní telefony, jejich univerzalita a rychlejší vývoj na poli digitálních snímačů ve spojení s výkonnými procesory vyparazitoval zcela segment kompaktních fotoaparátů. Není totiž důvod kupovat si kompaktní fotoaparát za 5 000 Kč, když totéž a bez učení umí i mobilní telefon, který máte stále v kapse. 

Dlouhodobě ale mobilní telefony dokazují, že jsou pro mnohé lepší volbou než levný digitální fotoaparát a to z jednoduchého důvodu - nemusíte do něj investovat čas. Čas je zásadní veličina a naučit se fotografovat stojí čas, který lidem zásadně chybí.

Je-li motivace učit se malá, je i oslabena kupní síla v daném segmentu. To způsobuje nový fenomén, kdy výrobci fotoaparátů mají velmi úzkou nabídku “levných fotoaparátů” (tyto modely budou v budoucnu dle mého začínat na částce 600 - 1000 Euro). Tato úzká nabídka se značně rozšiřuje do segmentu, který vnímáme jako střední třída a drží se i do profesionálních sérií. Není výjimkou, že máme více drahých modelů než těch levných.

FUJIFILM

Levné

FUJIFILM X-T200

Střední

FUJIFILM X-T30

FUJIFILM X-S10

FUJIFILM X-E4 (?)

Drahé

FUJIFILM X-T4

FUJIFILM X-Pro3

FUJIFILM X-H2 (?)

Hi-end

GFX 50r

GFX 50s

GFX 100s (?)

GFX 100

Dlouhodobě se mi osvědčilo a potvrdilo, že když jste si jisti, že dokážete přístroj dobře využít, tak je o něco snazší za něj utratit peníze. I proto jsem udělal online kurz na ovládání FUJIFILM fotoaparátů.

NOVINKY FUJIFILM LEDEN 2021 (očekávané dle internetových zdrojů)

1. FUJIFILM GFX 100s

GFX 100s je model o kterém se delší dobu šuškalo. Životní cyklus GFX byl odhadován na cca 4 roky, které byly u modelu GFX 50s naplněny. Již jen název prozrazuje mnohé:

100 = série obrazového snímače se 102 Mpix, který v sobě ukrývá GFX 100. Jedná se o logické vyústění, protože se neobjevila dostupná varianta ve velikosti snímače 33 x 44mm. Tento snímač s technologií BSI a pixely s fázovou detekcí přímo na snímači umožňuje výrazně rychlejší ostření než snímač s 50Mpix, který nalezneme v původní verzi GFX 50s. Abych to zjednodušil, jedná se o stejnou technologii snímače, kterou nalezneme u modelu X-T3, X-T4, X-Pro3 apod. - zjednodušeně jsou to 4 snímače X-T4 vedle sebe. 

“S” v tomto ohledu označuje řadu - tedy nižší než GFX 100 a prozrazuje nám, že tělo bude více podobné verzi GFX 50s, ale dá se předpokládat, že bude o něco menší a nebude mít pod LCD tzv. chladící box. 

Dále se proslýchá:

1. Nebude mít křížový volič, což je u FUJIFILMu již docela běžné a poslední model s křížovým voličem je FUJIFILM X-T4.

2. Nebude mít hledáček, který by se dal z těla odepnout.

3. Bude mít joystick.

4. Bude mít horní LCD podobně jako GFX 50s a 100.

5. Bude mít takzvaný PASM volič, který má FUJIFILM X-S10 (je to jasný útok na uživatele jiných značek pro snazší přechod).

6. LCD bude výklopný stejně jako u modelu X-T3

7. Spekuluje se o IBIS (tedy vestavěné stabilizaci). Pokud bude, tak se dá předpokládat, že modul bude spíše technologicky blíže elektromagnetickému posunu, který v sobě má X-S10 a X-T4, než pružinovému (X-H1, GFX 100).

8. Odhadovaná cena je 6 000 USD, což by mohlo být ze zkušeností v ČR cca 149 990 - 159 990 Kč za tělo.

2. FUJIFILM X-E4

Obecně je FUJIFILM X-E série jedna z mých neoblíbenějších. Totální minimalismu, skvělé rozměry a hledáček na správné straně. Za mě osobně se jedná o nejlepší fotoaparát na cestování, nebo jako dvojka k nějakému dražšímu modelu. Sám jsem ho měl jako jediný digitální fotoaparát loni v Thajsku a když mě probudíte ve 3 ráno a zeptáte se mě jestli X-T30 nebo X-E4, tak vždy řeknu X-E4. 

Vypadá to, že X-E čtvrté generace se dostane konečně LCD, které bude výklopné. Vypadá to na podobný systém, jako nalezneme u model FUJIFILM X-100V, ale další možnost bude vyklopení nahoru jako selfie screen. FUJIFILM tím opět naplňuje má slova, že se jedná o výrobce s nejvyšším počtem různých mechanismů vyklápění na světě - tohle nám nikdo nesebere, vyhráli jsme. 

V útrobách lze předpokládat stejný snímač, který nalezneme i v modelu X-T4 (26Mpix, BSI) a stejný procesor. IBIS bych neočekával a pokud se stane standardem u všem modelů, tak budeme muset dle mého počkat minimálně ještě jednu celou generaci. 

Výrazně pozdější příchod než modelu X-T30 by naznačoval, že algoritmus AF bude stejný jako má model X-S10 - tedy bude mít rychlejší AF než X-T30. 

3. FUJINON XF 27mm f/2.8 mk. II 

Nová verze palačinky z dílny FUJIFILMU by měla mít proti své staré verzi clonový kroužek a taktéž by měla být utěsněna proti vlhkosti a prachu (tedy WR). Miniaturní rozměry a univerzální ohnisko ho předurčuje pro použití na příklad s novým FUJIFILM X-E4. Bude se jedna o velmi kompaktní kombo do kapsy, které bude svými rozměry už pomalu útočit i na X100V. Kdo preferuje delší ohnisko a bude chtít mít možnost výměny objektivů, tak bude moci nově sáhnout po X-E4 a XF 27mm f/2.8 mk. II.

Bude to prodejní hit? 

Měl by, ale aktuálně bude záležet na stanovení ceny pro ČR. Já osobně mám pozitivní vztah k ohnisku 27mm (cca 40mm po přepočtu). Jedná se o úhel záběru velmi blízký lidskému oku a je velmi příjemné s ním pracovat. S ekvivalentem na GFX jsem si odfotil loňský podzim celé Norsko byl to nejlepší fotografický zážitek roku. 

4. FUJINON GF 80mm f/1.7

Dlouho očekávaný světelný objektiv pro GFX systém. Ohnisko po přepočtu bude cca 60mm s obrovskou světelností. Dalo by se říci, že s tímto objektivem si mnoho portrétních fotografů vystačí a já osobně dlouhodobě sledoval vývoj komunikace FUJIFILMU k tématu ohniska 80 a 85mm pro GFX. 

I FUJIFILM sleduje, co se děje a mnoho fotografů své Canon objektivy s ohniskem 85mm úspěšně adaptovaly na GFX s dobrými výsledky. Vysoká světelnost ve spojení s vysokou hranovou ostrostí bude dodávat hi-end výsledek (stejně jako třeba GF 110mm f/2). 

Obecně by měl být o 20% menší a lehčí (méně než 800g) než GF 110mm f/2.  

5. FUJINON XF 70-300mm f/4-5.6

Tento objektiv je dle mého názoru doplněním série: 10-24mm f/4 a 16-80mm f/4. Stejně jako ostatní objektivy této řady by měl být odolný proti vlhkosti a prachu (tedy WR). Velikost by měla být větší než u objektivu 55-200mm. 

Zásadní informací je, že by měl být kompatibilní s telekonvertory 1.4x a 2x, což značně rozšiřuje jeho možné použití. S telekonvertory jsou kompatibilní pouze 80mm, 100-400mm, 50-140mm a 200mm (ten má vlastní verzi). 

6. NOVÁ FILMOVÁ SIMULACE

FUJIFILM REALA

Již tak poměrně rozsáhlé filmové simulace se mají rozšířit. Jaká to podle vás bude? Já osobně sázím na Realu. 

Z JINÉHO SVĚTA

LAOWA 33mm f/0.95

Laowa se chce přidat do boje se světelnými verzemi objektivů. Firma, která se vyšvihla díky širokoúhlým a makro objektivům pokračuje ve svém vývoji a na trh má dodat 33mm f/0.95mm. Postaví se tedy po bok například léty pověřenému Mitakonu 35mm f/0.95.

Děkuji vám za přečtení menších predikcí a budu se těšit 27. 1. 2020 na představení novinek se všemi specifikacemi a bez dohadů. Myslím si, že se máme na co těšit. Nezapomínejte, že tím, že se fotografování věnujete, tak pomáháte tento průmysl držet a posouváte ho dále. Rád bych apeloval, abyste nakupovali v ČR od našich prodejců (pokud to jde), protože tím je v této situaci podpoříte.  

Čím můžete podpořit mě i sebe?

1. Nákupem online kurzu na ovládání FUJIFILM fotoaparátů

2. Přihlášením do mého mailing listu (automaticky vám přijde postupně 10 lekcí základů fotografování)

Tvorba presetů LR a C1 společně s FUJIFILM komunitou

FUJIFILM komunita v České republice a Slovenské republice je doopravdy unikátní, soudružná a ochotná se podílet na nápadech, ze kterých může těžit většina.

Měl jsem nápad, že si nechám od ochotných kolegů poslat jejich rafy, abych měl heterogenní skupinu fotografií, které se vymykají například i mým žánrům a stylu, kterému se věnuji. Díky této různorodosti pro mě bude snazší naladit více jednotlivých presetů a to jak v Adobe LR, tak v Capture One (funkční jak pro Express, tak plnou verzi).

Jak to budu dělat?

Po večerech si sednu ke složce různorodých .rafů a budu se snažit naladit co nejvíce různých barevných variant. Až už tak nějak budu v koncích, tak fujistům, které mám v mail listu (stejný mail list pro klávesové zkratky, přihlásit se můžete tlačítkem níže), pošlu presety jako prvním, abych posbíral trochu zpětné vazby a ještě například udělal další korekce.

Jak to bude až budou hotové?

Budou volně ke stažení - primárně se vrátí uživatelům v československé komunitě na FB. Nikdy nebudou sloužit k přímému prodeji a nic podobného.

Co když si neumím presety pro Lightroom a Styles pro Capture One nainstalovat?

Vždy se budu snažit prezentovat i s jednoduchým návodem, jak presety respektive styles aktivovat a spravovat.

---

PRODLOUŽENÍ SLEVY NA MŮJ ONLINE KURZ OVLÁDÁNÍ FOTOAPARÁTŮ FUJIFILM

Díky velkému zájmu, za který vám chci moc poděkovat, jsem se rozhodl prodloužit lepší cenu kurzu.

Online videokurz nastavení a ovládání FUJIFILM fotoaparátů

Ruku na srdce - FUJIFILM neumí dělat dobré návody, ale abych nekopal jen do vlastních, tak jsem neviděl výrobce fotoaparátů, který by nějak vynikal v jasnosti a přehlednosti návodů. Speciálně, když k tomu přičteme nepovedené překlady a bobtnání vnitřní struktury systémů díky přibývajícím funkcím.

FUJIFILM fotoaparáty můžeme používat velmi snadno. Mechanické voliče dávají jasný smysl a po vybalení z krabice můžeme okamžitě fotografovat. Problém ale nastává, když budeme chtít doopravdy rozumět, co která funkce znamená a hlavně, jak by se dala využít v reálných fotografických situacích. Chcete vědět, jak doopravdy funguje AUTO ISO nebo Dynamický rozsah pro JPG? Tak jste na správné cestě.

Pro přehlednost používám pravou stranu obrazu pro promítání menu fotoaparátu nebo pro doplňující informace.

Jak to začalo?

Když jsem odcházel na konci července z FUJIFOTO, tak jsem měl představu o kombinaci činností, kterou se budu živit. Velká část mého času měla být věnována lektorování, a to nejen sám za sebe, ale měl jsem spolupracovat i s FUJIFILM.cz na jejich kurzech. 

Bohužel aktuální situace mi znemožňuje jak fotografovat, tak fyzicky učit. Vše zlé, je ale k něčemu dobré, takže můj dlouhodobý nápad přesunout můj kurz na téma ovládání FUJIFILM fotoaparátů do video verze, se situací kolem nás urychlil. 

Musím se přiznat, že mi vždy bylo trochu milejší předávat informace buď se zpětnou vazbou na fyzickém kurzu nebo písemně. Natočit kurz jako video pro mě bylo vystoupení z komfortní zóny, ale musím upřímně říci, že jsem se u toho mnohému naučil. 

Proč zrovna já? 

FUJIFILM fotoaparátům se věnuji více než půl dekády. Každý den odpovídám na dotazy uživatelů ve FB skupině. Jen za září jsem proškolil přes dvě desítky lidí na toto téma v individuálních a skupinových kurzech. Zpětná vazba pomáhala vybrousit hodnotu informací, které jsem se snažil předat do online kurzu. A v mém podání se nejedná jen o vysvětlení funkcí, ale často i snahu zasadit tyto vlastnosti a schopnosti fotoaparátů do praktických situací jako je například svatební fotografie apod. 

Proč nemůže být tento obsah zdarma?

Jednoduše Vám nabízím více jak 5 let sbírání vědomostí a zkušeností. Na jednom místě a v ucelené formě. Když si rozkliknete nabídku, tak zjistíte, že cena kurzu je v hodnotě jedné lepší SD karty.

Co za své peníze dostanu? 

• Aktuálně přes 150 krátkých videí k jednotlivých funkcím - v blízké době ještě několik přibyde.

• 95% mého vědění za méně než 2 hodiny.

• Hřejivý pocit, že jsem podpořil Pavla na jeho cestě.

• Obsahový přesah, kdy například v části videa vysvětluji vztah času závěrky a počtu snímků za vteřinu.

• U kurzu s "konzulatací" 20 minut na otázky a odpovědi.

20 minut konzultace? 

Ano, řešil jsem jak přidat další hodnotu. Online kurz má výhodu, že si ho můžete projít kdykoliv, kdekoliv a v jakémkoliv tempu, ale nedokáže zodpovědět ty nejkonkrétnější dotazy. Z toho důvodu jsem přidal variantu s online konzultací přes ZOOM. 

Zrovna dnes napsal Nathan Elson na svůj Instagram “Adapt or Die” (přizpůsob se nebo zemři). Moje forma přizpůsobení je vytváření digitálního obsahu a vy mě v tom můžete podpořit: 

• nákupem

• doporučením někomu, kdo by takový obsah uvítal

• sledováním na sociálních sítích

• odebírání mého newsletteru

Pro prvních 10 z Vás jsem nastavil výhodnější cenu. Klikněte na tlačítko "CHCI KURZ", objednejte a už zítra se můžete začít učit. Platí pro CZ i SK.

Jak to funguje?

1. stačí kliknout na tlačítko “PŘEJÍT NA NABÍDKU KURZU”

2. vybrat si platební metodu (paypal je rychlejší i o víkendu, ale strhne si přes 4%, platba na účet byla ve všední dny také téměř okamžitá, kdyby to trvalo stačí mi na mail poslat screen platby a já kurz uvolním ručně).

3. po potvrzení platby vám dorazí opět automaticky do mailu přístup ke kurzu

4. přístup a jeho počet nemá žádná omezení

Jaký FUJIFILM fotoaparát vybrat?

Na internetu a speciálně na sociálních sítích nalezneme ke každému novému produktu velké množství obsahu. Doslova mám občas pocit, že když FUJIFILM vydá nový fotoaparát, že na mě bude čekat i v mé vlastní ledničce (otázka je, co by tam dělal, když v ní nejsou žádné police, ale to je jiné téma). 

Vytváření recenzí a ukázek sebou nese zodpovědnost, tedy pokud přistupujeme k informacím a jejich konzumentům s jakousi přirozenou pokorou. Doba je bohužel rychlá a být první se velmi často zaměňuje s tím být nejlepší. 

A to je dle mého důvod, proč se sice v den pádu embarga můžete podívat na 100 videí, ale 95% z nich bude o pěti klíčových vlastnostech z tiskové zprávy a efektních záběrech. Tedy videa bez uživatelského přesahu u kterých vítězí forma nad obsahem. Uživatelský přesah velmi často vyžaduje buď delší testování a nebo perfektní znalost jedné značky. 

V posledních více než třech a půl letech jsem měl prakticky vždy přístup k novinkám FUJIFILMU mezi prvními lidmi v ČR. A mělo to vždy svůj důvod. Těžko se mi to vysvětluje, ale když se věnujete intenzivně prodeji, tak je nutné každé novince takříkajíc “přiřadit ideálního uživatele”. Jednoduše velmi dobře ve svém vlastním prostředí (střední Evropa) definovat, pro koho je fotoaparát nebo objektiv primárně určen. 

A tento článek je pro mě osobně revoluční v tom, že se pokusím každý fotoaparát FUJIFILM, který máme k dnešku na trhu (10/2020) nebo aktivní na bazarovém trhu, přiřadit k uživateli. Vycházím ze zkušeností vlastních, prodejních a zpětnovazebních přímo od FUJIFILM fotografů.

Všimněte si, že pořadí není náhodné. První blok jsou fotoaparáty s 26Mpix a tedy i technologií BSI. Jejich hrubý výkon je a vždy bude vyšší než u druhého bloku fotoaparátu s 24Mpix. Na chvostu jsou řady T-100, které jsou sice dostupné, ale jejich výkon je nižší a X-Trans je nahrazen snímačem s takzvanou Bayerovou maskou. 

FUJIFILM X-T4

Aktuálně se jedná o to nejlepší, co lze v APS-C segmentu od značky FUJIFILM koupit. Vhodný je pro všechny druhy fotografů, včetně extrémní cestovatelské fotografie. Velmi oblíbený pro všechny druhy profesionální práce, jako je například svatební focení, reportáže, práce ve studiu atd. 

Kdo je jeho uživatel? 

Každý, kdo nechce dělat kompromisy a využije efektivní stabilizaci snímače IBIS. Například při videu z ruky, fotografování v náročných podmínkách nebo při použití objektivů s velkou ohniskovou vzdáleností. 

Kdo nechce řešit kompromisy, zvolí FUJIFILM X-T4.

Míra specifičnosti: 1 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X-T3

FUJIFILM X-T3 s poslední verzí firmwaru dosahuje stejného výkonu, jako FUJIFILM X-T4. Nepotřebujete-li stabilizaci snímače a hledáte všechny benefity modelu X-T4, tak je nákup třetí generace téčka nejlepší možnou variantou. 

Kdo je jeho uživatel? 

Fotograf, který nechce řešit kompromisy a ke své práci nepotřebuje stabilizaci snímače. X-T jednotky vždy byly a jsou racionální variantou, protože pokrývají většinu potřeb bez nějakých zásadních “výstřelků”. 

Míra specifičnosti: 1 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X-Pro3

Sdílí stejný snímač a procesor jako X-T jednotky, ale zachovává jiný design a hybridní hledáček. Ve své třetí verzi se více odklání díky primárně zaklopenému LCD, který je trnem v oku pro mnoho potenciálních zájemců. Sám FUJIFILM se ho snažil více specifikovat jako fotoaparát pro pouliční a reportážní žánry.

Kdo je jeho uživatel? 

Každý kdo nehraje na jistotu. Chce hledáček na straně nebo přechází a ocení hybridní verzi hledáčku. Pomineme-li LCD, který lze pouze vyklopit a zaklopit, tak není modelu X-Pro3 co vytknout. Já osobně ho používám na všechnu práci. 

Míra specifičnosti: 3 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X100V

Pátá generace fotoaprátu, který postavil celé základy řadě X. Obrovskou změnou proti předchozím generacím je nová verze objektivu 23mm f/2 a možnost z něj udělat WR verzi použitím UV filtru. 

Kdo je jeho uživatel? 

Fotograf, který je naprosto ztotožněn s tím, že nevymění objektiv - tedy těm, kterým vyhovuje 23mm (po přepočtu 35mm). Jeho použití je také široké, ale ohnisko mu spíše přisuzuje žánry, kterými jsou pouliční, cestovatelská a dokumentární fotografie. Jedná se o fotoaparát do kapsy a kdyby bylo mé primární ohnisk 35mm, tak nepoužívám nic jiného. 

Míra specifičnosti: 4 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X-S10

Aktuální novinka, která sdílí s modelem X-T4 snímač a procesor. Výstup tedy bude stejný jako u mnohem dražších fotoaparátů. V útrobách má uloženou optickou stabilizaci snímače. Je to tedy model, který má jasný potenciál být hybridním (foto i video). 

Kdo je jeho uživatel? 

X-S10 je trochu jiná a bude perfektně sedět lidem, kteří přecházejí z jiného systému nebo se rozhodnou vyměnit svou starou zrcadlovku za bezzrcadlovku. Ovládání je trochu jiné než u ortodoxních FUJIFILM modelů. Druhá kategorie budou lidé, pro které je X-T4 už moc drahá a zvažují fotoaparát, který je vhodný i pro natáčení videa z ruky. 

Za mě se jedná o ideální model, který pokryje 95% potřeb všech uživatelů za dobrou cenu. Jedná se o univerzální variantu. 

Míra specifičnosti: 2 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X-T30

Poslední a nejlevnější model, který patří do stejné generace, jako model X-T4. Sdílí tedy snímač a procesor. Jak už ale platí u X-T desítek, tak výkon v hraničních funkcích (rychlost AF, citlivost v lowlightu, video) je nižší. Výsledné fotografie ovšem vypadají stejně jako u nejdražších modelů. 

Obecně vychází méně updatů firmwaru než u X-T jednotek, takže je ve hvězdách, zda dosáhne na konci své životnosti stejného výkonu jako X-T4/X-T3. 

Kdo je jeho uživatel? 

X-T desítky jsou racionální dostupnou variantou, ale to neznamená, že se s nimi nedá fotografovat nebo natáčet na dostatečné úrovni. V letošní sezóně jsem měl jako jeden z fotoaparátů k mé X-Pro3 X-T30 a jednou X-S10 a oba fotoaparáty pracovaly na 100%. 

X-T30 je nejprodávanějším fotoaparátem, takže je univerzální variantou. Hledáte fotoaparát na všechno a existuje u vás cenový limit? Zvolte X-T30. 

Míra specifičnosti: 1 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X-H1

X-H1 je nejvyšší model generace fotoaparátů se snímačem 24Mpix. Jeho ovládání a grip je uzpůsoben pro nahrávání videa. Jedná se o první FUJIFILM fotoaparát s IBIS, který měl a má za úkol být hybridem. 

Kdo je jeho uživatel?

Každý, kdo potřebuje hluboký grip například pro použití s velkými a těžkými objektivy, ocení optickou stabilizaci na snímači a chce celkově odolné tělo fotoaparátu. X-H1 se již neprodává, ale aktuálně je na bazaru spousta dobrých nabídek, protože doprodej modelu probíhal za velmi výhodných podmínek. 

Míra specifičnosti: 2 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X-T2

Byl to největší skok. Každý kdo někdy měl v ruce X-T1 a pak vyzkoušel X-T2 tak ví, že skok ve výkonu a rychlosti byl doopravdy masivní. Pozitivní byl poslední update firmwaru, který posunul rychlosti AF na maximum a rozšířil video funkce. Utěsněné tělo fotoaparátu, velký hledáček a slot na dvě karty je velkým benefitem. 

Kdo je jeho uživatel? 

Každý kdo touží po FUJIFILMU a na bazaru narazí na dobrý kus (všechny jsou vyrobené v Japonsku). Ceny jsou zlomkové a jedná se o výborný fotoaparát, který i v dnešní době udělá mnoho radosti a dobrých fotografií. 

Míra specifičnosti: 1 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X-Pro2

Druhá generace X-Pro je více konzervativní než verze 3. Jedná se prakticky o X-T2 s menším hledáčkem a horšími video funkcemi. 

Kdo je jeho uživatel? 

Každý, kdo hledá stylový fotoaparát s hledáčkem na straně. Odolný jako tank. Jeho ceny na bazaru jsou stabilnější a lépe si drží cenu. V ČR se jich prodalo mnohonásobně méně než modelu X-T2. 

Míra specifičnosti: 2 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X100F

Čtvrtá generace modelu X100. S modely výše sdílí stejný snímač 24Mpix a rozhodně aktuálně na bazarech vede v porovnání cena výkon. Na rozdíl od X100V je objektiv X100F první generace, což je podstatný rozdíl při používání otevřené clony a současném ostření na velmi blízký předmět - výsledkem je měkčí podání.

Kdo je jeho uživatel? 

Dokumentarista, streetař, cestovatel, který hledá cenově dostupnou variantu.  

Míra specifičnosti: 4 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X-T20

Výhodou desítkových řad je stejný obrazový výstup jako jednotek. Takže chcete fotky, které vidíte u majitelů X-T2 a hledáte nejlevnější cestu? Tady je - stačí si na bazaru koupit X-T20. Asi nejlepší výsledek při porovnání cena a výkon. Na bazaru se dají pořídit za jednotky tisíc. 

Kdo je jeho uživatel? 

Každý kdo má široce rozkročeno a fotografuje od každého něco. 

Míra specifičnosti: 1 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X-E3

X-E3 je jinou variantou X-T20. Hledáček na straně a LCD bez možnosti vyklopení. Do karet mu hrají, ale lepší rozměry. 

Kdo je jeho uživatel? 

Stejně jako u X-T20 téměř každý, ale X-E3 je trochu specifičtější a možná se více hodí pro cestování, street, dokumentární a portrétní fotografování. 

Míra specifičnosti: 2 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X-T200

Stovková série nemá X-Trans snímače. Obecně je jejich výkon ve všech ohledech o něco nižší, ale jedná se o dobrý vstup do X systému. 

Kdo je jeho uživatel? 

Velmi často spíše začátečníci. Tyto modely nemají nijak vyhranění účel.

Míra specifičnosti: 1 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

FUJIFILM X-T100

Stovková série nemá X-Trans snímače. Obecně je jejich výkon ve všech ohledech o něco nižší, ale jedná se o dobrý vstup do X systému. X-T100 první generace je levným nákupem, ale za cenu velké pomalosti celého systému. 

Kdo je jeho uživatel? 

Doporučil bych ho začátečníkům, kteří nyní ještě neví zda je bude fotografování bavit. 

Míra specifičnosti: 1 z 5

• 1 = univerzální

• 5 = specifický

Vyspecifikovat model dle účelu je téměř nemožné, protože s X-Pro3 se dají fotit stejné žánry, jako například s modelem X-T20 i když se přímo FUJIFILM snaží některé své modely úžeji definovat právě designem. Při zpracování jsem tedy přidal škálu specifičnosti. Modely s jedničkou jsou totální univerzály a X100 beru v tomto výčtu jako nejvíce specifické i kvůli nemožnosti vyměnit objektiv.

Více než půl dekády s fotoaparáty FUJIFILM

Když jsem s bezzrcadlovkami začínal, tak jsem si připadal skoro jako průkopník, protože byl  ještě přítomen silný hlas, který jasně říkal, že DSLR systémy jsou mnohem lepší, s lepším výkonem, s optickým hledáčkem, lepší výdrží baterie atd. 

Veřejně mluvit o tom, že člověk fotografuje s fotoaparáty FUJIFILM byla v českém online prostředí prakticky výzva nechat se označovat za hipstera, amatéra a i já si v tomto období udělal pár “dobrých” online kamarádů. Základním problémem je snaha systémy srovnávat jen podle kritérií, které se nám takříkajíc hodí. V takovém srovnání lze zcela na subjektivní rovině stavět jeden systém nad všechny a naopak jiné na dno.

Považuji se za otce myšlenky, která ve specializovaných online skupinách (důležité je slovo specializované a považuji za ně monobrandové skupiny) výrazně omezuje vnitřní boj mezi značkami. Když se nad tím zamyslíte, tak boj mezi FUJI a SONY z vás neudělá ani lepšího fotografa a ani vás nenaučí lépe s technikou, kterou máte doma, pracovat. 

Jediní lidé, který řeší průnik většiny parametrů, jsou lidé, kteří si kupují první fotoaparát nebo se rozhodli, že je dosavadní značky brzdí či nebaví a rozhodnou se migrovat mezi systémy. Druhá zmíněná kategorie je již ale výrazně poznamenaná předešlou zkušeností a přikládá tedy větší váhu jednotlivým parametrům. Je potřeba říci, že je to v pořádku, ale trochu se dostáváme oklikou zase k druhému odstavci tohoto krátkého zamyšlení. 

Nemělo by být cílem všechny kolem sebe převést na svou víru a už vůbec ne ty, kteří o to vlastně nestojí. Mnohem lepší je energii věnovat do lidí, kteří mají nějaké své důvody například s FUJIFILMEM fotografovat. A to je přesně ta cesta, které se již několik let věnuji. Pojďme si ale říci několik mých důvodů, proč už více než půl dekády fotím s fotoaparáty FUJIFILM a přitom jsem měl díky práci možnost fotografvat s dalšími značkami a stejně mě nikdy “nepřetáhly”. 

FUJIFILM X-Pro 3 + XF 35mm f/1.4R (JPG Classic Chrome, S-Tone +2, H-Tone +2)

Nejlepší průnik

Alfou i omegou je nejlepší průnik vlastností, ergonomie a designu. Asi neexistuje fotoaparát, který by 100% splňoval požadavky všech. Díky bohu se o to FUJIFILM ani nesnaží a už jen za svou autenticitu a osobitost si musím této značky vážit. Nechci se dotknout jiných výrobců, ale používání prakticky jednoho designu těla pro tři různě drahé řady mi přijde trochu uniformní. Jsem si vědom výhod tohoto přístupu, ale v jednadvacátém století, bych od padajícího trhu čekal více kreativity na více frontách. 

FUJIFILM svou řadu X započal již v roce 2010 modelem X100 (přezdívalo se mu Leica pro chudé) a na úspěch retrodesignu navázala firma v roce 2012 modelem X-Pro1 s hybridním hledáčkem a výměnnými objektivy. A právě X-Pro1 je model, kterým jsem se do světa FUJIFILMU uvedl. Když jsem si X-Pro1 kupoval, tak jsem chtěl digitální tělo, které bude 100% fungovat se starými objektivy. V tu dobu jsem ještě fotil na Nikony, které jsem měl jako pracovní stroje, ale adaptace jiných objektivů než Nikkor narážela na nemožnost ostření na nekonečno. 

Racionální důvod pořízení si bezzrcadlovky jako doplňku se záhy změnil, protože jsem si téměř okamžitě X-Pro1 zamiloval. Tak moc, že jsem si obratem objednal XF 35mm f/1.4R a tím začala má cesta s technikou FUJIFILM. 

V tomto místě se většina autorů článků ve stylu: “Proč jsem přešel k FUJIFILMU od Nikonu apod.” dopouští komparativního přístupu, který lidově řečeno zástupce té značky, která dostala kopačky, rozdurdí. Mnohem lepší přístup je dle mého s jednou značkou spojit několik let nebo intenzivních měsíců a pak napsat o svém “ideálním průniku”. 

A co je tedy nejlepší/ideální průnik? Je to soubor vlastností, který nejvíce sedí danému uživateli. Je-li například vaší životní cestou fotografování portrétů pomocí funkce ostření na oko a tvář při využití kontinuálního ostření, tak se nejspíše přikloníte zcela jasně ke značce SONY. Ideální průnik jsou klíčové vlastnosti, které znamenají přiblížení se ideálu. Vystavět výběr značky na jedné funkci je nereálné, ale je-li průnik téměř stejný v jiných vlastnostech, tak jedna převyšující může nakonec rozhodnout.

FUJIFILM GFX 50R + GF 50mm f/3.5 (JPG Across Green,, H-Tone +4, S-Tone +4)

Ergonomie a design

Může to znít povrchně, ale já patřím mezi lidi, kteří nechtějí jen super vlastnosti, ale i to, aby se jim fotoaparát líbil a seděl po stránce designu. Důvod je prostý - fotoaparát, který se vám líbí po více stránkách s vámi bude chodit více ven a tím se rychleji zlepšíte. Více fotografování = lepší křivka učení. 

Využívám FUJIFILM fotoaparáty s hledáčkem na straně, protože mi pak výborně sedí jak na oku, tak do ruky. Hloubku gripu apod. neřeším, protože i plochá těla se mi drží dobře. 

Moje série X-Pro také prošla vývojem od prvního modelu, přes verzi 2, která byla vlastně jen jinou variantou X-T2, která dělala mnoho věcí lépe, po naprosto vynikající X-Pro3, kde se FUJIFILM nebál riskovat s velmi netradičním systémem vyklopení a zaklopení zadního LCD. Mnoho kontroverzí tento přístup vyvolal v české i světové komunitě FUJIFILM fotografů a já musím říci, že jsem zastáncem toho, že toto řešení je správně. Proč? Pomyslně se nůžky mezi modely X-T3 (4) a X-Pro3 zase více otevřely. X-Pro série má svou osobitost, která mě baví, ale musím přiznat velké sympatie i k modelům X100, X-E3 a GFX 50r.   

Barvy a filmové simulace

FUJIFILM X-Pro 3 + XF 50mm f/1

Každá firma vyrábějící fotoaparáty má svůj “color science”, tedy způsob, jak reprodukují barvy do svých konečných dat. FUJIFILM, jako jediná firma na trhu, používá u své APS-C řady fotoaparátů takzvaný X-Trans, což je RGB mřížka, která používá jiné uskupení, než je tradiční Bayerova mřížka. 

Už jen použitím jiné barevné mřížky se FUJIFILM odlišuje od své konkurence. Dalším významný faktorem je implementace “filmových simulací”, které lze využívat pro JPG. Na jednu stranu můžete brát chuť fotografovat do JPG, jako střelení se do vlastní nohy, ale já občas nechci na fotku v počítači už ani sáhnout. 

Spoustu osobních fotografií pořizuji rovnou do černobílého Acrossu Green se zvýšeným kontrastem pomocí H-Tone + S-Tone. 

Snímač a objektivy

Srdce každého fotoaparátu je jeho snímač a procesor, který tato obrazová data zpracovává. Rád bych se vyhnul srovnávání velikostí snímače, protože ho nepovažuji vůbec za zásadní. Již zmiňovaný X-Trans má svůj specifický výstup a mně osobně velmi vyhovuje z dlouhodobého hlediska. Naladění zpracování obrazu s vysokým ISO je směřována do potlačení barevného digitálního šumu a ztráty ostrosti. Naopak velmi dlouho se tento šum projevuje jako monochromatická série bodů. V posledních generacích FUJIFILM fotoaparátů, díky technologii BSI, je ostření extrémně rychlé a výkon v situacích s nízkou hladinou světla se v čase stále zlepšuje. 

Objektivy jsou alfou i omegou. Nabídka se rozšiřuje, ale mohla by rozhodně rychleji. Na druhou stranu portfolio objektivů obsahuje přes tři desítky kusů s automatickým ostřením. 

Pět nejlepších pevných FUJINON objektivů dle mého názoru:

1. XF 35mm f/1.4

2. XF 50mm f/1

3. XF 90mm f/2

4. XF 16mm f/1.4

5. XF 23mm f/1.4

Faktor zábavnosti

Faktor zábavnosti je na konec to nejdůležitější. Není to žádný objektivní parametr. Je to subjektivní koncový pocit uživatele. Každý z nás vnímá fotoaparáty jinak. Dokonce znám mnoho lidí, pro které je fotoaparát jen kladivo, nástroj bez duše, který má pouze sloužit a je jedno, jak ve skutečnosti funguje nebo vypadá. 

Je to právě faktor zábavnosti, který mi umožnil vydržet stabilně více jak půl dekády s jednou značnou fotoaparátu a doslova si projít od první bezzrcadlovky s výměnným objektivem (X-Pro1) až do třetí generace téhož modelu (X-Pro3). 

V rámci své práce jsem měl možnost dlouhodobě používat techniku Sony, Hasselblad a Panasonic. V jednu dobu jsem dokonce vlastnil starou Leicu M9. Při těchto výstřelcích a testech jsem se vždy jen více a více utvrzoval, že mě doopravdy baví FUJIFILM fotoaparáty. 

Je to právě faktor zábavnosti, který člověka nejen dokáže dlouhodobě udržet u jednoho výrobce, ale hlavně vás motivuje k fotografování a jak jsem již psal, když fotografujete, tak se zlepšujete. 

Nepřestávejte se zlepšovat!

FUJIFILM X100V

Jak získat možnost přidávat filmové zrno v Capture One Express pro FUJIFILM?

Ti z vás, kteří používáte bezplatnou verzi Capture One Express pro FUJIFILM jste si možná již všimli, že bohužel nemáte k dispozici všechny funkce C1 v placené verzi. Jedna z nich je celkem nepochopitelně možnost přidávat simulaci filmového zrna.

Naštěstí lze tuto situaci vyřešit importem presetů filmového zrna z placené verze C1. Přesně tuto možnost vám dnes přináším i s návodem, jak to udělat.

IMPORT STYLES lze velmi snadno udělat přímo v C1 Express

• ADJUSTMENTS - STYLES - IMPORT STYLES

• pak stačí již jen vybrat presety nebo styles

• 19 simulací filmového zrna vám posílám níže (konkrétně je to SILVER RICH a FINE GRAIN)

ADJUSTMENTS - STYLES - IMPORT STYLES

Importované presety vidíte a na fotografii můžete aplikovat v TOOL ADJUSTMENTS - USER PRESETS

TOOL ADJUSTMENTS - USER PRESETS

Ukázka aplikace presetů filmového zrna

Máte problémy s importem styles a presets přes C1 Express?

Druhou možností by mělo být přímé nahrání složky do struktury C1. První je potřeba program vypnout.

• Pro MAC: /Library/Application Support/Capture One/Presets60

• Pro WIN: C:\Users\username\AppData\Local\CaptureOnePresets60

Pro ty z vás, kteří ještě nebyli políbení C1 express jsem udělal celé video, ve kterém se můžete podívat na základní funkce od importu po export.

---

Chceš používat FUJI jako rytíř JEDI - tedy jako já? Začni s 10 tlačítkovými zkratkami, které ti ulehčí život a pomůže ti lépe poznat tvůj fotoaparát.

FUJIFILM X-S10 - dostupný hybrid

Když se začalo poprvé mluvit o novém FUJIFILM fotoaparátu a byl odtajněn název X-S10, tak mi bylo zcela jasné, že se jedná o novou řadu, která bude primárně definována novým designem těla fotoaparátu. Předem prozradím, že FUJIFILM X-S10 ve svých útrobách ukrývá optickou stabilizaci snímače (IBIS), která byla zmenšena o 30% oproti IBIS, která je osazena v modelu X-T4. X-S10 se nemůže a nikdy ani nemohl jmenovat FUJIFILM X-T40, protože by musel i tak vypadat, a to se nestalo. Proč je tu nový design a jaké má výhody se vám pokusím předat v následujících řádcích. 

Nový design těla X-S10

FUJIFILM X-S10

Na první pohled je jasné, že FUJIFILM opět přišel s novým vnějším designem fotoaparátu. Jasně je vidět odklon od primárního retro vzhledu, který se v některých prvcích ovšem zachovává. Kaplička hledáčku s integrovaným bleskem je pohledově stejná, jako u modelu X-T30. 

Úplně jiný je ovšem grip, který je ve světě FUJIFILMU nečekaně hluboký a má sloužit pro dobrý a pevný úchop. Podobný benefit nabízel model FUJIFILM X-H1, který byl prvním hybridním fotoaparátem značku FUJIFILM a tedy prvním fotoaparátem s optickou stabilizací snímače. 

X-S10 ovládací prvky

Zkušený fujista na první pohled vidí, že výrobce vsadil na minimalistický design s menším počtem ovládacích prvků. Samostatné tlačítko, pro ovládání hodnoty ISO a Q pro vyvolání Quick Menu jsou na jiných místech, než jsme si za roky zvykli. Neříkám ovšem, že je umístění špatné. Naopak by se dalo říci, že je na bezpečném místě, aby nedocházelo k nechtěnému stisknutí. 

X-S10 ovládací prvky

Stejně jako u všech nových modelů (vyjma X-T4) není k dispozici křížový volič. Pro ovládání pozice ostřícího bodu slouží joystick, který je dle mého subjektivního názoru umístěn mnohem lépe, než u modelu FUJIFILM X-T30. Tlačítka Menu/OK a DISP/BACK jsou velmi blízko spodní hraně fotoaparátu a neovládají se zrovna dobře, když máte fotoaparát “na oku”. Na druhou stranu jsou zanořené do úrovně těla, takže si je zase omylem jen tak nestisknete. 

Na přední straně fotoaparátu nejsou ani FN tlačítka a ani mechanický přemínač ostření S, C, M. Pro přepnutí musíte do MENU fotoaparátu. Já osobně jsem si tuto funkci přiřadil na jedno z fyzických tlačítek. 

Přední roler zůstal jak ho známe. Zadní chybí zcela a jeho funkci částečně přebírá horní multifunkční kolečko, které jsem 99% času využíval jako kompenzaci expozice v režimu priority clony. Druhé kolečko na levé straně fotoaparátu nativně slouží pro změnu filmové simulace, ale lze mu přiřadit jinou funkci.

X-S10 ovládací prvky

Mechanický volič času závěrky byl nahrazen PASM voličem, kterým měníme režim fotografování včetně C1-C4 režimu nebo chytrého automatu s označením SP. Tento mód by měl rozpoznávat scénu a dle ní nastavovat zbytek fotoaparátu. Nově v tomto módu je možné fotografovat nejen do JPG, ale i do RAF.  

Ke spoušti se vrátilo tlačítko na spuštění nahrávání videa, které má dominantní funkci. To znamená, že i když například v prioritě clony a zapnete nahrávání, tak se spustí nahrávání bez ohledu na pozici PASM voliče a aktivu, s posledním nastavením videa, které bylo definováno v menu. 

X-S10 si z modelu X-T4 propůjčil plně artikulovatelný LCD, který umožňuje selfie nastavení - například pro vlogery, nebo zcela otočený/zavřený LCD. 

Nejzásadnější funkce a silné stránky nového modelu

Na prvním místě musím rozhodně zmínit stejné ostření včetně AF-C trackování, které najdeme aktuálně pouze v modelu X-T4 (v době vydání článku se připravuje nový FW pro model X-T3, který tento rozdíl vymaže). X-S10 je osazen stejným snímačem i procesorem, jako modely X-T4, X-Pro3 apod. Jedná se o 26Mpix X-Trans BSI CMOS senzor, který je vybaven fázovou detekcí ostření po celé ploše obrazu. S objektivem XF50mm f/1 dosahuje citlivosti ostření -7EV. 

O zpracování obrazu se stará X-procesor 4, který známe taktéž z modelu FUJIFILM X-T4. 

Ostření je silnou stránkou X-S10, protože nabízí rychlost zaostření dosahující 0,02s, ostření na oko a tvář a hlavně lepší sledování předmětu v módu Tracking při AF-C.

Na druhém místě musím vyzdvihnout grip, protože jsem si vědom, že je to prvek, který mnohým chyběl například u modelu X-T30. Grip ovšem neslouží jen pro držení fotoaparátu, ale také pro odvod tepla od snímače. Přebytečná teplota je odvedena do gripu kovovým prvkem a díky tomu není problém nahrávání 4k videa 30p 200 Mbit. V gripu je umístěna i baterie - opět je dále od snímače, který vytváří teplo a křivka vybíjení by tedy měla být o něco lepší. Kvůli stabilizaci ovšem CIPA uvádí 325 snímků s jednou baterií W126s. Realita je taková, že na svatbě jsem měnil baterii po více než 800 záběrech (IBIS nastavení “při fotografování”).

Na třetím místě je nutné zmínit IBIS neboli optickou stabilizaci snímače. Je o 30 % menší než v sobě ukrývá X-T4 a její účinnost je až 6EV (u X-T4 je to až 6,5EV). Na první pohled se může zdát, že rozdíl mezi stabilizací X-H1 (5,5EV) a stabilzací X-S10 (6EV) nebude podstatný. Opak je ale pravdou, protože jedna strana mince je maximální účinnost a druhá je s kolika objektivy to dokáže. X-S10 se dostane na své maximum s 20 ze 30 objektivů, ale X-H1 bohužel jen se šesti nebo sedmi. Praktické využití bude tedy lepší u X-S10.

U každého hybridního fotoaparátu se nedíváme jen na fotografický výkon, ale také na video funkce. Maximální kvalita videa je 4k 30p, 4:2:0 8bit na SD kartu a 4k 30p 4:2:2 10bit na externí zařízení. Pro natáčení z ruky je k dispozici zmiňovaná optická stabilizace, která pracuje v kooperaci s optickou stabilizací objektivů OIS. K optické stabilizaci je možné použít ještě digitální stabilizaci obrazu DIS. Pro zpomalené záběry slouží vysokorychlostní snímání 240p, které tedy umožňuje zpomalení 10x při 24 snímcích za vteřinu. Velmi příjemné je, že na těle fotoaparátu je vstup pro mikrofon/sluchátka velikosti 3,5. 

Uživatelská zkušenost

Nejen, že jsem měl možnost si X-S10 osahat ještě před uvedením na trh, ale měl jsem i to štěstí, že zrovna v sobotu mě čekala poslední svatba sezóny a mohl jsem tedy prověřit fungování, ergonomii v reálné situaci. Moc si toho vážím, protože 12 hodin koncentrovaného fotografování už člověku řekne zda mu fotoaparát dává smysl, nebo jestli ho něco totálně štve. 

Na začátku musím říci, že X-S10 to nemá v tomto srovnání lehké, protože můj primární fotoaparát je X-Pro3. 

X-S10 je trochu jiný. Cílí rozhodně na trochu jinou skupinu uživatelů a nemyslím si, že je to špatně, protože to nemusí být na první pohled patrné, ale X-S10 je hodně intuitivním modelem. Už jen kvůli omezenému počtu ovládacích prvků a absenci zadního roleru bude pro uživatele, kteří si pořizují první fuji nebo přecházejí od jiné značky, tento model možná pochopitelnější. Na druhou stranu je potřeba odtipovat si funkce, které potřebujete mít po ruce. U mě je to například změna režimu ostření S-C-M. 

Na svatbě jsem s fotoaparátem udělal přes 1200 záběrů, a to v exteriéru (4°C) i v interiéru. Ani při sériovém snímání (je možno až 8s/vteřinu u mechanické závěrky a až 30s/vteřinu u elektronické závěrky) se neobjevilo žádné zaseknutí, žádný problém. 

AF fungoval stejně jako na modelu X-T4. Doopravdy jsem nepozoroval žádný rozdíl. Díky stabilizaci máte extrémně klidný hledáček i když se třesete zimou. Při večerním tančení jsem zkoušel i nahrávání krátkých videí a obraz se mi zdál doopravdy velmi klidný. Tady musím vyzdvihnout oddělené tlačítko na spuštění nahrávání, protože nemusíte doslova nic měnit pro spuštění nahrávání. Z X-T4 si X-S10 vypůjčil i oddělené Q menu pro fotografování a video.  

U střední třídy se vždy trochu bojím hledáčků. Na papíře je hledáček X-T30 a X-S10 identický, ale zcela subjektivně se mi do X-S10 dívá o něco příjemněji. Samozřejmě problém mohou mít jako vždy u tohoto systému majitelé dioptrických brýlí. Režim zvýšeného výkonu nám umožňuje energii navíc darovat rozlišení hledáčku nebo snímkovací frekvenci nebo sériovému snímání - je na každém, co vnímá a co mu vyhovuje. 

Za sebe bych tuto část uzavřel s myšlenkou, že X-S10 je plnohodnotným fotoaparátem a s trochu více minimalistickým ovládáním (to neberu jako nevýhodu ba naopak), který je možné si vzít na profesionální práci, jakým fotografování svatby bezesporu je. 

Pro koho je určen? 

Na první pohled může cílit na lidi, kteří chtějí dělat audiovizuální obsah, kterým je jak fotografování, tak video. Z jiného úhlu pohledu si umím představit, že má někdo X-T10, X-T20, X-T1, kterou už uživatel “přerostl” a hledá něco nového s dobrou cenovkou a zaměří se právě na novou X-S10. 

Pokud bych dostal otázku, zda bych X-S10 doporučil jako druhé tělo, tak bych jasně souhlasil, protože cena a výkon je na velmi dobré úrovni. 

Určitě budou padat otázky zda X-T30 nebo X-S10. Kdyby byl rozdíl jen a pouze optická stabilizace snímače, tak by se dalo říci, že když nenatáčíte video z ruky, tak vám stačí X-T30. Rozdílů je ale více: lepší AF, větší citlivost ostření při nízké hladině osvětlení a pokročilejší režim zvýšeného výkonu.